Šest let spolu
Dnes je to přesně 6 let, co jsme se poznali s Danou. Bylo to v jedné malé kavárně v Mariánských Lázních. Přijela se tam seznámit s člověkem, jehož si vybrala, aby ji naučil běhat.
Obsah [skrýt]
Dana nejspíš nebude nikdy skvělou běžkyní, řekl bych, že nebude ani průměrnou běžkyní, ale to mě rozhodně nermoutí, často se stává, že člověk není doma prorokem. Dana nebude dobrou či průměrnou běžkyní, protože jí o to ani tak moc nejde, spíš ji baví pořád něco nového objevovat a zkoušet, stejně jako to dělá dítě. Je zkrátka takovým věčným dítětem. A to mi vyhovuje. Kde jinde než u ní bych bral stále novou inspiraci?
Bez Dany by Běžecká škola nikdy nebyla
Tímto jsem si naprosto jistý, protože bez ní bych do toho nejspíš nikdy nešel. Není to tak, že by Běžecká škola byl její nápad, ale ve chvíli, kdy jsme se sešli, kdy jsme se více seznámili, kdy mi již na behej.com začala dělat korektorku, jsme si, aniž bychom si to řekli, nejspíš oba uvědomili, že si můžeme vzájemně pomoci splnit své životní sny.
O tom, že jsem co se týče psaní dosti plodný, nejspíš nikdo nepochybuje. Stačí se podívat na počet článků, které jsou na Běžecké škole u mého jména, k tomu je potřeba přičíst všechna motta, těch je nějakých 1600, články do novin a časopisů, a to není všechno. Musíte spočítat bezmála všechny články, které vyšly za 4 a čtvrt roku na Běžecké škole a uvědomíte si, co je za Danou na Škole práce. Všechny tyto texty totiž musela přečíst a opravit. A ne jen ty moje často vykazují pěkné gramatické zhůvěřilosti.
Mimo to Dana velmi ráda čte, čte rychle a to i v němčině, takže když přinesu domů nějakou knížku, nebo když nakoupíme různé sportovní časopisy, velmi rychle je přelouská a říká mi, co ji tam zaujalo. Většinou to zaujme i mě, a tak máme hned nové téma na článek na Školu, či nyní i pro Dámský běžecký klub.
Času, který nevěnujeme nějakým způsobem Běžecké škole či Dámskému běžeckému klubu, je velmi málo, protože i když jen tak někde chodíme, tak stejně mluvíme o tom, co by se dalo ještě udělat. Náš život je tak vlastně celých 6 let spjatý s běháním, s lidičkami, pro něž to děláme a mohu říct, že i když nás to v poslední době dost drtí, tak jsme za to rádi a nechtěli bychom to jinak.
Píšu to proto, že to, co dnes máme – hlavně publicitu a popularitu, to, že nás lidé uznávají, že nás mají rádi – je hodně zasloužené. Píšu to i kvůli tomu, aby si lidi uvědomili, jak velkou zásluhu na tom, co jim dávám, má právě Dana. Protože bez ní bych to už nejspíš dávno nedělal a běhal si někde schovaný uprostřed hlubokých lesů, tak jak se na introverta a chlapa, kterému táhne na 60, patří.
Takže Dano, díky moc, že tu pro mě jsi a že tím pádem jsi i pro všechny lidičky, kteří mají rádi běh a Běžeckou školu. A děkuji ti za těch uplynulých společných 6 let, ty další budou ještě naplněnější – slibuju!:-)
P.S. Tím naplněnější nemyslím práci, protože to už snad ani nejde, víc to tu raději nebudu rozebírat, aby nám ti, co nevědí nezáviděli, a ti co vědí, vědí :).
Vložit komentář
To je tááák krásnééé. Já mám teď naprosto opačné životní zkušenosti, ale věřím, že díky běhu to zvládnu! A možná dám za čas i ten maraton. Díky Miloši za všechny rady a i jinak úžasné články!
Někdy se musí uběhnout hodně kilometrů, aby člověk našel to, za čím a proč vlastně běží. A když to "čím" a "proč" je člověk, který mu navíc v jeho běhu pomáhá i když sedí, pak je čas i na lásku.
Milá Dano a Miloši, mějte se moc rádi, inspirujte své příznivce v běhu, ale i v životě a ať se vám hodně daří! Zasloužíte si to!
PS: mám vyřídit velké pozdravy i od keňanů, eritrejců, etiopanů – nemají čas na psaní, stále běhají.
Ale Miloši, Dana je přeci skvělou běžkyní!
Vaše láskyplné poštuchování je vskutku kouzelné ;-)
Miloši, přidávám se k Michalovi a Zuzce. Kdy jsem psala, že mě minimálně jednou týdně rozpláčeš? Jo, včera vlastně... :-) Dančo, Miloši, jste nejbáječnější pár, který jsem poznala, nabíjíte všechny lidi, kolem kterých se jen mihnete. A tak vám přeji spoustu sil a energie a hodně moc vám přeji, aby další vaše léta přetékala láskou a radostí.
Jsem na tom stejně jako Michal Vítů :-)
Přeji Vám i nám mnoho dalších společných krásných let...Vivat!!!
Ahoj, zdravím vás oba. Je moc dobře, že jste. Pro nás pro všechny. :)
Běžela jsem teď v Praze svůj první maraton a Danu jsem viděla fandit Na Poříčí. Hned se mi dál běželo lehčeji a veseleji. :)
Takže díky za vás a jen tak dál. Mějte se fajn.
Krásné ranní vyznání :) A jak znám Miloše a Danušku,nic jiného ani neočekávám.
... jedno voko nezůstalo suché. A to druhé jakbysmet. Že se nestydíš, řiditeli, takhle po ránu člověka rozplakat.
