Život po životě aneb nebojte, ještě se to balit nechystám, ještě vás budu dlouho honit
Snad každý z nás si položil otázku: „Co se stane, co tu zůstane z toho, co dělám, až tu nebudu?" Já už vím, že vše poběží dál, tedy že ti i ty, co jsem motivoval k běhu, to nezabalí a poběží dál a nejen, že poběží, oni si z toho, co dělám, co je tím i učím, vezmou mnohem víc, vlastně si z toho vezmou úplně všechno. Budou se během radovat, naplňovat, posilovat, a zároveň budou skrze běh pomáhat jiným. No není to krása, tohle dostat za tak nepatrnou oběť, jako je nemít sílu dokončit něco, co jsem začal?
Obsah [skrýt]
Jasně, že bych radši běžel, a výše napsané si jen myslel, ale ta jistota je osvobozující. Zvláštní je, že zrovna já, který říká: „Žádná jistota neexistuje“, se odvolává na jistotu, zvláště v době, kdy se vše radikálně mění a kdy včerejší jistoty a ujišťování nic neznamenají.
Ale možná to není zvláštní, možná to bylo takhle předem naplánované, tedy ne mnou, ale tím, kdo bdí nad námi a pomáhá nám běžet po naší cestě, když už se nám ji po letech hledání podařilo konečně najít. Určitě nebyla náhoda, že faráři Petrovi Hruškovi odpadla nějaká „důležitá" akce a mohl přijet do Aše požehnat běhu Aš – Košice pro „Achillovu Patu!. Jeho požehnání provází vše, všechny, kteří v běhu pokračují dál, aby tuhle pochodeň, hořící v srdcích zúčastněných, donesli až do Košic.
Když výše píšu o hledání a nalézání „své" cesty, mám tím na mysli kromě jiného to, že člověk nic nezmůže, dokud nenajde cestu sám k sobě, nenaučí ctít tělo požadavky svého ducha, nenaučí svou duši ctít požadavky svého těla a mysli, neučiní z toho, co tito tři bratři, tři sestry tvoří, jeden harmonický celek. Nejde totiž najít svou cestu a pak po ní směřovat dopředu či vzhůru, když stojíte na křižovatce tří cest a ti tři braši ve vás se snaží prosadit každý tu svou.
Naštěstí kromě toho, že jsem běžec, jsem také kouč – trenér a tak jsem využil jednu trenérskou fintu, která se používá v kolektivních sportech, vzal jsem si time out – čas na rozmyšlenou. Prostě jsem si řekl, že nemůžu běžet sám proti sobě, tomu, co říkám, co učím ostatní, a tím toto vše popřít. A stal se zázrak – moje rozhodnutí se stalo zápalnou šňůrou, která teď běží rychlostí běžeckého kroku a zapaluje další a další pochodně ze západu na východ, z Čech na Slovensko a o to, kromě toho, upozornit na „Achillovu Patu“, také šlo.
Mám radost, když to nyní pozoruji zpovzdálí a neobyčejně mi to pomáhá dobíjet baterky a taky že už vím, že to, co jsem zapálil, jen tak někdo neuhasí. A taky se těším, až zase vyběhnu, dlouho mi tak běh nechyběl jako teď!
Etapa – Plaňany – Vysoké Mýto
Etapa – Vysoké Mýto – Litovel
60 maratonu pro Patu = 1 maraton za každý rok života MŠ
A víte vy, co? To, jak jste se chopili toho, doběhnout za mě do Košic, mě donutilo se zamyslet a změnit mé rozhodnutí ohledně příštího roku. Žádná Campostela, ale 60 maratonu okolo Československa. Vyběhnu z Chebu, do Chebu se vrátím a opět poběžím pro „Achillovu Patu“, bude to takové moje poděkování vám, za to, že jste.
Vložit komentář
Tak dnes se chystám běžet prvním neplánovaný půlmaraton se štafetou do Rožnova pod Radhoštěm. A tohle by mohla být skvělá příležitost pro maraton celý....tedy pokud bude mít konečně i Valašsko tu čest pro tebe upéci frgál? :-)
Miloši jste skvělej. Čtu Vaše stránky od března, kdy jsem začala běhat po smrti mého přítele. Běh mi dává sílu a energii žít dál. Na jaře bych chtěla zaběhnout první půlmaraton, tak tu hltám Vaše rady, abych byla pořádně připravená. Těším se, že se někdy uvidíme a budu mít možnost si s Vámi zaběhat. Držte se a hlavně hodně zdraví! Hanka z Jižních Čech
Se zájmem čtu vaše komentáře. Moc vám všem fandím a podporuji všechny podobné nápady. Běh dokáže spojovat lidi s podobnými životními prioritami a přináší mnoho prospěšného každému zvlášť. Bezvadný nápad!!
A co Olivone, doufám, že ho nevynecháš!!
Ne, Olivone rozhodně nevynechám, to ani nejde, zvlášť když člověk vyrazí na běžeckou trasu se ZD :)
Tak to je paráda! Zase budeme moct kousek ochutnat z toho báječného společného běhu! Do Santiaga DC chodí ovečky hledat víru, hledat sebe, hledat zase smysl života. Ale běhat maratony kolem své rodné hroudy jako oslavu svého života a jeho naplnění, to už je hodno opravdového pastýře a jeho pevné a pružné Achillovy paty! Těšíme se!
Dobrý den, přimlouvám se u za krajinu v okolí Liberce :-))! Mimo jiné, bezva maratonský nápad!! Držím palce!! Štěpánka z Jablonného v Podještědí
Štěpánko, určitě i okolí Liberce a Jablonce dostane svůj díl.
Jé, tak to se těšíme :)
Pokud to bude někde poblíž, jdu do toho také :-) (Žatec, Louny, Chomutov, ...)
Karle, to si piš, že oblast Běžeckého kroužku v Žatci nevynechám
Držím palce, ať bude cíl jakýkoli :-)
tak to si s tebou Miloši s dovolením taky jeden zkusim střihnout:)
