Proč běžím z Aše do Košic a proč zrovna pro PATU?
Před Karlovarským půlmaratonem mě oslovila novinářka Marie Benetková, že by se chtěla na tento závod připravit, souhlasil jsem. Marii připravil tréninkový plán, společně s Danou jsme jí poskytli běžeckou lekci a tím se začala odvíjet naše spolupráce. V jejím rámci zítra v MF Dnes – Karlovarsko vyjde článek o přeběhu Česko-Slovenska. Mimo jiné v něm zazní i něco z následujících otázek a odpovědí, které jsme si v přípravě na něj s Marií vyměnili.
Jak tento nápad vznikl? Co tě k tomu přimělo?
Přiměly mě k tomu mé toulavé nohy. Jinak ten nápad je hodně fousatý, je starý 20 let, kdy se z jedné Česko-slovenské republiky staly republiky dvě – Česko a Slovensko. Akorát nebyl ten správný důvod. Ten jsem našel při své loňské účasti na MMM v Košicích, v tom, že se letos pořádá jeho 90. ročník a také v tom, že byl tento maraton zařazen do rodiny maratonů RunCzech, jako takový bratříček.
Už jsi někdy dřív něco podobného absolvoval – myšleno jednak takto dlouhý běh, jednak běh pro dobročinné účely?
Oboje. Mám za sebou tři oběhy České republiky (2000, 2006 a 2010) a jeden přeběh z Hodonína do Aše – 500 km za 76 hodin). Poslední oběh republiky jsem zároveň běžel pro Paraple a byl to nejdelší charitativní běh, který kdy kdo v ČR běžel.
A proč zrovna PATA?
Zprvu jsem chtěl běžet pro Sportovní klub vozíčkářů, s nímž s Běžeckou školou již delší dobu spolupracujeme, ale protože 16. a 17. listopadu budeme pořádat ve Františkových Lázních 24hodinový běh pro PATU, řekl jsem si, že s lidmi na vozíku už dokáže společnost žít a naučila se jim i pomáhat, zatímco o lidech mentálně postižených, žijících v podobných zařízení jako je PATA, ví jen zasvěcení a tak jsem se rozhodl pomoci programu integrace těchto lidí do společnosti. Aby se vědělo, že tu tito lidé jsou, že jsou sice jiní než většina, ale že se jich není třeba bát jen proto, že jsou, jací jsou, navíc nás mohou v mnohém po lidské stránce obohatit. Tak proto běžím pro PATU.
Na co přesně budou peníze použity?
Peníze, které se podaří vybrat během mého běhu z Aše do Košic, budou použity pro život obyvatel PATY, kteří budou integrováni do naší společnosti. Neboť i když to budou většinou lidé, kteří mají zaměstnání, tak jejich výdělky nejsou takové, aby si své domovy mohli plně dovybavit, aby se cítili ve svých domovech dobře, takže tyto prostředky budou použity právě na takovéto dovybavení.
Jak mohou lidé přispět, jak se peníze budou vybírat a jak se zapojit? Nějak se ohlásit, nebo prostě kdo tě zastihne, ten běží?
Je to trošku zvláštní sbírka v tom, že běží, teda pokladnička se poveze v doprovodném autě, které bude řídit moje žena Dana, za což jí moc děkuju. Není totiž snadné 10 dní poskakovat autem po 5 či 10 km, podle toho, jak si ten běžící maniak usmyslí. Ta sbírka má vlastně dvojí charakter, pomáhá i těm, kteří přispějí, neboť by měli zaplatit za to, že mohou běžet se mnou, tedy za každý uběhnutý kilometr se mnou 10,- Kč. Rozhodně však nebudeme nikomu bránit, když dá víc nebo když do sbírky přispěje, aniž by běžel. Každopádně příspěvek bude moci vložit jen do jedoucí kasičky.
Jak je ten „spoluběh“ s tebou momentálně pokrytý? Paní Poláková mi včera říkala o skupinkách, které se s tebou chystají vybíhat – určitě z Aše, Paty a snad i Budějek…Vyjde to nakonec tak, že nepoběžíš ani chvíli sám?
To, kolik lidí se přidá, se uvidí až na trase, zatím to opravdu vypadá, že moc kilometrů sám nepoběžím, ale že by se za mnou trmácel někdo až z Budějovic, které jsou absolutně mimo trasu, tak to bych byl velmi mile překvapený.
Bude možné někde přesně sledovat, kudy opravdu běžíš? Případně se k tobě připojit…
Bohužel nebudu mít u sebe žádnou speciální aplikaci, která by hlídala každý můj krok a hlásila do světa, kde zrovna běžím, ale na akci založené na FB pro tento běh, případně na stránkách Běžecké školy budou moci lidé sledovat, jak vypadal předchozí den a kam se chystám ten další, přičemž tam bude i upřesnění trasy a časů, ale přesně to naprogramovat úplně nejde, to by se z toho ztratila radost a spontaneita.
Itinerář běhu je jasný, běh předpokládám po silnicích (nebo?) a nějaká mapka by taky byla?
Itinerář je jasný, poběžím většinou po silnicích nebo cyklostezkách, tak, aby byla trasa co nejpřímější, už takhle je to nářez. Pokud jde o mapku, tak problém je v tom, že jsem neměl čas, abych celou trasu projel třeba autem a nakreslil si každou odbočku, proto budu využívat i svůj doprovod, který zná nejlépe místo, kde bydlí, aby mě provedl nejbezpečnější trasou. Ovšem hlavní linie trasy bude zachována.
Teď k organizačním záležitostem – doprovod v autě zajišťuje paní Dana? A spaní tedy za soukromou konzultaci… stále platí, jak je psáno na stránkách, že potřebujete pokrýt uvedená místa?
Jak říkáš a jak jsem psal výše, doprovod zajišťuje Dana. Díky přátelům již máme snad kromě jednoho místa na Slovensku pokryta všechna ubytování. Takže teď už jen, aby spolupracoval i sv. Petr a bylo pěkné běžecké počasí, tedy nepršelo a nebylo moc horko, jo a taky aby vítr foukal jen do zad.
Taky mě ještě napadá, že je to jen pár měsíců po zranění – Kdy ten nápad běžet pro Patu vznikl a v jaké kondici poběžíš?
Musím zaklepat na hlavu, minulý týden jsme měli běžecké soustředění v Chorvatsku, kde jsem nohu (měl jsem natržený stehenní sval) podrobil důkladnému zatížení jak na vytrvalost, tak i na rychlost a sílu a žádný problém nehlásila, takže po téhle stránce by to mělo být vše O.K.
Vložit komentář
