Rizika běhů s velkou účastí běžců s velmi rozdílnou výkonností
Běžecké závody přibývají jak houby po dešti. Organizátoři si libují, jak jim pěkně rostou startovní pole, ale to v sobě nese i zvýšené riziko v počtu nezkušených běžců. Velká očekávání, velké těšení, malá zkušenost, to vše v sobě skrývá nebezpečí, které může první dojem z běžeckého závodu zkazit a může pokazit i radost z běhu, těm co běží poprvé, těm, co jsou „starým" běžeckými harcovníky, ale i organizátorům.
Tento článek vyšel na Běžecké škole 5.9.2011
Obsah [skrýt]
Nestačí jen trochu potrénovat
Rozhodně nestačí jít se jednou týdně na půl hodinky proběhnout. Chce-li se člověk zúčastnit byť lidového běhu na 5 či 10 kilometrů, při němž na něm nebude vyžadován Bůh ví jaký výkon, měl by přípravě věnovat minimálně šest až osm týdnů, kdy se bude věnovat aktivnímu pohybu tak 3 – 4x týdně, a to v rozsahu od 30 do 90 minut.
Mluvím-li o aktivním pohybu, mám na mysli:
- běh
- chůzi (turistika)
- Nordic Walking
- jízda na kole
- jízda na inlinech
- plavání
- …
Proč tolik pohybu, když jde jen o to, nějak absolvovat 5 či 10 kilometrů?
Problém není v délce, ale v tom, že na startu takovéhoto běhu nebudete sami, ale kolem vás bude několik tisíc účastníků a účastnic. Ti se startovním výstřelem vyrazí jak střelení a vy s nimi. Prvních pár stovek metrů je to vzrůšo, všichni se usmívají, sil je ještě na rozdávání. S postupujícími metry však sil začíná ubývat – hlava a mysl by chtěly, ale srdce, plíce a nohy nějak přestávají chápat, co se po nich ještě chce. Jen si vzpomeňte na to, co s vámi dokázalo ve škole udělat 12 minut Cooperova testu. Když se k tomu ještě přidá neúměrné teplo a na plné pecky do hlavy pálící slunce, tak je netrénovaný člověk, který navíc přepálil start, se silami u konce někde okolo třetího kilometru a to jich zbývá do cíle ještě dlouhých sedm! Tak proto je třeba si budovat fyzičku alespoň těch 6 – 8 týdnů předem.
Co dělat, když jsem se přihlásil k takovému typu běhu a nemám potřebně natrénováno?
Pokud nemáte natrénováno a přihlásili jste se, tak je potřeba to pojmout skutečně jako happening. Při řazení se do startovního koridoru se necpat nikam dopředu, ale naopak, stoupnout si co nejvíce dozadu. Po odstartování spíše vyjít rázným krokem než se svižně rozeběhnout. Během prvního kilometru chytit svoje tempo, to je takové tempo, při němž můžete v pohodě diskutovat se spolubojovníky po levici i po pravici a v tomto tempu vydržet až do 4. respektive 9. kilometru, pak si klidně zrychlete. Dokážete-li takto ukočírovat svou hlavu, odměnou vám bude neskutečný zážitek a nejspíše se stanete další z obětí běhu. Pokud hlavu kočírovat nedokážete, zařadíte se naopak do druhé fronty, tedy těch, co si řeknou, že běhání není rozhodně zdravé, ale věřte, ono zdravé je, pokud se dělá rozumně.
Pitný režim
O pitném režimu už jste si toho určitě přečetli kilometry textů, buší jím do nás z reklam na různé nápoje, ba dokonce i v televizi už říkají, jak je pro tělo prospěšné pít, ale čeho je příliš, to nějak člověk začíná přehlížet. Čím víc se o tom mluví a píše, tím víc to člověk ze své hlavy vytěsňuje, a to dělá chybu. Nemá to sice vliv na jeho rozmnožovací funkci, ale rozhodně to má neblahý vliv na jeho zdraví celkově a v případě, že takový člověk, co se chystá běžet 5 či 10 kilometrů a dá si před startem toliko pivko, džus, kofolu či colu, kávu, čaj… prostě nápoj, který jej spíše dehydruje než hydratuje, nemůže se pak v průběhu běhu divit, že nejen, že se mu začne lepit jazyk na patro, ale nějak se celý přehřeje, přestane se potit, na čele mu vyrazí studený pot a on si pak lehne na zem jak poslušný pejsek, který dostal povel: „Lehni“. Prostě voda došla, jeho tělu došla. Funkce se zpomalily a v některých, těch nejhorších, případech se docela zastaví!
Před závodem se hydratujte, případně si vezměte sebou půl litru čisté vody
Před každým běžeckým závodem, ať už očekáváte, že budete na trati půl hodiny či hodinu a více, se důkladně zavodněte. Nepíšu záměrně napijte, protože tomu většina lidí rozumí tak, že vypijí (nejlépe 20 – 10 minut před startem) půl litru vody. Píšu záměrně ZAVODNĚTE, protože tím myslím, abyste v průběhu hodiny před startem v malých dávkách vypili půl až litr tekutin (vody či intového nápoje). Malými dávkami pak myslím množství 0,15 – 0,2 l.
Proč je dobré si nést vodu ještě sebou, když je na trati občerstvovačka
I když je na trati občerstvovačka, v případě běhů, jako jsou We Run Prague či Birell Grand Prix, tedy běhů s velkým počtem účastníků s velmi rozdílnou výkonností, je problém ji (je) umístit tak, aby bylo vyhověno všem ve chvíli, kdy potřebují doplnit tekutiny. Je rozdíl dostat se na občerstvovačku za 20 či 45 minut! Tak proto zejména těm s menší fyzickou kondicí doporučuji si vzít sebou na trať ještě vlastní pití.
A pokud vám to všechno ještě nestačilo, tak si přečtěte jak na to šla Máňa s Lojzou
Vložit komentář
Koukněte na recenzi nike + sensoru www.sportmagazine.cz
Ahoj Miloši, není to přímo k tomuto článku, ale s vedrem to souvisí. Vím, že tady byl někde článek, kde jsou odhady o kolik je potřeba zpomalit na kilometr při teplotách vyšších než... Byla tam na to taková pěkná tabukla a teď to nejsem schopen najít.
Miloši, co píšeš stoprocentně platí. Osobně s sebou tahám vodu (v létě) i na běhy okolo 10km. U všech kolabujících nemuselo dojít "jen" k dehydrataci. Problém vidím ze strany pořadatele hlavně v tom, že ač mělo být podle předpovědi takové vedro, nezajistil na trati žádnou ochlazovací stanici. Lidi sebou švihnou z horka v davu leckdy i bez běhání :-). Pár mobilních sprch podél trati by při tak velkém očekávaném množství zádvodníků (navíc často nováčků, které chtěl Nike přivést k běhání) nic nezkazilo, finančně by to v Nike snad zvládli :-) a věřím, že hezké řádce lidí by to pomohlo od kolabsu.
Gábino, souhlasím s tebou. Já ten článek nepsal ani tak kvůli Nike, ale spíš jako varování před závody Mattoni Grand Prix, i když nejspíš nebude takové horko, a organizátoři už mají větší zkušenosti, ale jak z jara víme, ani to není záruka bezproblémovosti a vychytání všech nedostatků. Psal jsem to hlavně proto, aby si lidi, hlavně nováčci, uvědomili, že o sebe se musí postarat hlavně sami. Je to jak v normálním životě, ostatně sama to řešíš tomhle případě, že si nosíš vodu i na tréninkové výběhy.
