Velikonoční běh Františkolázeňských šviháků z Karlových Varů do Chebu
Již podruhé jsme si to o Velikonocích namířili z Karlových Varů po cyklistické stezce do Chebu. Tedy přesně Zdeněk Dančo (autor myšlenky) do Františkových Lázní, Steffen Steinke do Chebu a já do Komorního Dvora.
Obsah [skrýt]
Měl s námi běžet ještě , ale ten si v týdnu naložil příliš kilometrů a nejspíše si uhnal únavovou zlomeninu, takže ten zůstal v slzách (moc se na to těšil) doma. Letos jsme navíc měli dojednaný ze Sokolova cyklo-koloběžkový doprovod, který se však trošku opozdil a tak vyrazil až z Citic. Na kole nás odtud doprovázela Dana, na koloběžce Kristýnaa Kuba.
V 9:00 bylo v Karlových Varech ještě citelné chladno (cirka 3 stupně nad nulou), ale během dne začalo sluníčko pěkně připalovat, takže z nás lilo jak..., no jak z volů. Protože zpočátku bylo citelné chladno, tak jsme se zahřívali pohybem. V Sokolově jsme měli za sebou zhruba půlmaraton za 2:05 hod, pravda, pak už jsme byli trošku zpomalení, takže když jsme měli v Nebanicích za sebou maraton, byl za 4:28 hod. Posledních patnáct kilometrů už nám však trvalo dvě hodiny. Ale co, běželi jsme to hlavně pro radost a ne na čas.
Na posledních kilometrech jsme se všichni nejvíc těšili na vanu nebo sprchu (smrděli jsme jak tchoři) a na nejlepší iontový nápoj na čtyři.
Jo, a abych nezapomněl, kromě toho, že jsme si to skvěle užili, jsme trénovali na Poutní ultramaraton a Milošovu 60.
Velikonoční běh z Karlových Varů do Chebu v obrazech
Tři muži ve výběhu
Zdeněk a Štefan na mostě ze Svatošek
Rychle pryč, nebo na nás bude ještě chtít, abychom pod tím mostem přespali, když už si neseme ty bágly
Kdybych se na hlavu stavěl, tak na tyhle dva borce nemám
Pohoda na jedenáctém kilometru
Předtím než požili menší než povolené množství endorfinů
Poté, co požili větší než povolené množství endorfinů
Pohoda na třicátém pátém kilometru
Příště jedu jako doprovod a budu se válet
Pohoda na padesátém sedmém kilometru
Suma sumárum
Vložit komentář
