Naše první PIM WOMEN setkání
Právě jsem se vrátila z prvního setkání nás vybraných účastnic projektu PIM WOMEN‘S CHALLENGE a mám tu možnost napsat pár vět v euforii, kterou setkání ve mně vyvolalo. Nejprve se zdálo, že nejsilnějším zážitkem bude pro nás onen strašák Cooperův test, neboť každá z nás měla v hlavě otázky: Uběhnu to bez zastavení? Budu mít já ten nejhorší čas? Budou se divit nad mým stylem? Dokonce v nás byla taková nervozita, že chvílemi bylo v šatně hrobové ticho.
Nakonec to o obávaném 12 minutovém běhu vůbec nebylo. Ten jsem přežily bez újmy na zdraví všechny. Ale bylo to o setkání slečen, žen, dam různých věkových kategorií, různých fitness úrovní, s rozdílnými životními zkušenostmi a rozdílných cílů, ale s uvědoměním si, že běh pro nás znamená víc, než jsme si kdy dokázaly připustit.
I přesto, že se nám běh do životů vkradl u každé z jiných příčin, dokázal nám, jak moc se do něj můžeme zamilovat a že nikdy nebudeme chtít, aby nás opustil, a dnes už dokonce víme, že nás nikdy neopustí. A to je fajn jistota, že? Ale čím si nás tak získal? Těmi vyplavenými endorfiny? Možností úniku od stresu? Šancí dokázat si, že na to či ono mám i já nebo, že na to ještě mám?
Ano, ale i další jistotou… Víme, že když nasadíme botasky, zabouchneme dveře, uvedeme nohy do svižného tempa, za pár minut se ocitneme ve světě, kde se náš čas zastaví, nezvoní telefon, nikdo po nás nic nechce, nemusíme se právě teď o ničem rozhodovat, neslyšíme křik nebo pláč dětí, neřešíme poznámky manžela o zase studené večeři, prostě si jen dopřejeme svůj luxus, to svoje vakuum, ze kterého se vrátíme nabité energií.
Běh vám dá vždy i jistotu, že se po něm vrátíte s lepší náladou, než s jakou vyběhnete. Jako máte jistotu u léku, jež polykáte, že vám zažene bolest hlavy, tak tady stačí k té jistotě získání lepší nálady botasky a zabouchnutí dveří. A že vás motivuje k dalším výzvám typu, dnes to dám 2x, příště přidám, a co kdybych zkusila půlmaraton, to je jen další bonus, který ve vás vyvolá pocit, že když zvládnu tohle předsevzetí, zvládnu i ta jiná.
Běh je důkazem toho, že se věci pohnou, když s nimi pohneme my samy (-i, ale i vy páni). Nejsou to věci objevné, ale bylo milé si dnes na setkání nás vážných či nevážných běžkyň připomenout…., že běh léčí, posiluje, motivuje a v neposlední řadě nás i stmeluje. Proto všem přeji silnou vůli na zdolání tréninkových plánů či jiných předsevzetí a radost z uběhnutých kilometrů. A neběžcům odvahu nasadit si botasky!
Vložit komentář
přesně tak! Stejně jako Pavlína jsem v úžasu sledovala jak jsme si podobné a přitom rozdílné. Z čeho pro mne plyne, že buď si běh zamilují lidi stejné krevní skupiny, anebo se v běhu zrodí porozumění a člověk nachází vytouženou rovnováhu.
Petro, k tvému komentáři nemám ani já co dodat :)
1 . 2
