Poutní ultramaraton 2013: Nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Naštěstí!
Už podruhé se sešla skupina 15 nadšenců, kteří se vydali vlastními silami – během nebo na kole -putovat po 355 km dlouhé ekumenické poutní cestě Via porta a čekali, co jim společná cesta přinese.
My, kteří jsme ji absolvovali už vloni, jsme už zhruba tušili a nováčci byli o to víc zvědaví. Trochu nás zaskočily letní teploty, kdy ve stínu bylo 36°C, ale nové mladé posily i v těchto podmínkách zvládaly běhat 50 – 70 km denně. Já jsem byla schopná běhat jen po ránu nebo v podvečer a většinu cesty jsem ujela na kole a byla spíše podporou pro ty skvělé běžce.
Dva loňští účastníci s sebou vzali své dorůstající ratolesti, a tak nám snad získali nové pokračovatele, kteří zase ponesou se svými přáteli tradici této poutě dál.
Na základě loňské zkušenosti jsem měla určitá očekávání, ale sešla se jiná parta lidí, bylo jiné počasí, jiné podmínky, a tak z toho byla úplně jiná cesta. Po první fázi srovnávání jsem se smířila s tím, že i má role bude letos jiná a já si ji začala užívat. Nakonec jsem byla ráda, že ta řeka života běhu je plná proudící čerstvé vody a ne nějaká stojatá tůň.
Vložit komentář
