Proč ani Emil Zátopek není doma prorokem
Tak se tak občas sám sebe v duchu ptám, čím to je, jak to přijde, že Čech není doma prorokem? Nevím, zda je to jen „výsada" Česka, nebo je to jev obecný, ale faktem je, že když se porozhlédnu po zemích ležících na západ od nás, počítaje v to i USA, tak nabývám dojmu, že to je skutečně hlavně naše doména.
Všude ve světě, když se v dané zemi objeví někdo tak výjimečný, jako byl Emil Zátopek, tak si ho obyvatelé země „hýčkají“. Tím nemyslím, že by jej nosili na rukou, ale jsou hrdí na to, že někdo tak jedinečný se narodil v zemi, která je jejich domovem, jejich otčinou. Jsou na něj hrdí, a jsou mu zároveň i vděční, že jim ukázal, že i u nich, v podmínkách jaké mají k životu, může vyrůst člověk, jehož činů si váží celý svět, jehož celý svět obdivuje.
U nás to spíš vypadá tak, že na tohoto člověka žárlíme, neboť právě to, na co je v případě svých hrdinů hrdý celý svět, u nás je tomuto člověku přičteno k tíži.
Nebude to tím, že když se na to podíváme z druhé strany, tak takový člověk nám jasně svým životem, vším, co v životě dokázal, ukazuje, že i v naší zemi, v našich podmínkách lze naplno rozvinout svůj talent, jen na tom musí dotyčný usilovně, celou svou duší, celým svým srdcem, veškerým úsilím, jehož je schopen, pracovat? Prostě nám ukazuje, že to není o podmínkách, ale o nás a nastavuje nám tak zrcadlo, do něhož se my nechceme koukat, protože to, co vidíme, se nám vůbec nelíbí. Tak vezmeme kladivo a bum ho, rozbijeme jej na cimpr campr, takže v těch střepech pak vidíme jen střípky toho, co se nám nelíbí, a s tím už se dá celkem pohodlně žít, nebo v těch střípcích vidíme jen to, co vidět chceme a sice, že i ten vychvalovaný hrdina byl jen člověk se všemi lidskými chybami a na tom se dá báječně točit, když jej chceme „ponížit“, rozuměj přiblížit sobě, aby nad námi tak nečněl, aby tak nevyčníval.
Nemaje pak vlastní hrdiny, musíme hledat hrdiny jinde, protože člověk potřebuje mít vzor – vzory. Cizí vzory mají tu výhodu, že žili či žijí v jiném prostředí, v jiných podmínkách, v podmínkách odlišných od těch našich, takže když se nám nedaří až tak zcela následovat jejich cestu, tak máme výmluvu: nejde to, protože nemám ty podmínky jako můj hrdina, jako můj idol. A s tím se většinou spokojíme. Děláme co můžeme, co nám naše podmínky dovolí a pomáhá nám to, a to je hlavní, to je v pořádku, akorát bychom neměli být alibisti. To už v pořádku není. Protože i v našich podmínkách může vyrůst nový Emil Zátopek, jsem o tom bytostně přesvědčen, akorát musí mít tu kuráž a to zaujetí, které měl on a na nic se nevymlouvat.
Přijde mi hrozně divné, že v Belgii vychází běžecký časopis nesoucí jméno Emila Zátopka, k nám pak musí přijít Carlo Capalbo, zapustit tady bytostně kořeny, dát nám připomenout jméno Emila Zátopka tím, že nazve konferenční místnost v Running Mall: „Konferenční sál Emila a Dany Zátopkových" a kromě toho šíří jméno České republiky všude, kam zamíří běžci, jež má v týmu RunCzech.
A proč jsem se dnes tak rozohnil? Nejspíš proto, že mi přijde líto, že na Běžecké škole vychází již déle jak rok seriál Davida Schovánka o životě Emila Zátopka, a že je mu věnována tak malá pozornost. Přitom pokud bychom ho přeložili do angličtiny či němčiny, tak věřím, že nám čtenáři ze zemí, kde se těmito jazyky hovoří, zavaří stránky.
Vložit komentář
Ctu pravidelne, jeste nevynechal ani jeden dil!!!! Diky Dave, super prace.
Seriál hltám každý týden, Dav nasadil laťku hodně vysoko. Nedávno jsem měl půjčené knížky o Emilovi z knihovny, ale po pár přečtených stránkách jsem je ani nezkoušel dočíst a šel je vrátit. Prostě to nebylo "ono".
Serial je parádní, hezky psáno a vždy se dozvím něco nového.
Ale návštěvnost 1000 lidí je vážně mizerná, chce to lepší propagaci.
Kamile, díky za tvůj komentář, ale přijde mi tak trochu jako výstřel naslepo. Seriál o Emilovy Zátopkovi má na škole a FB stránkách, kam rozsévám info o článcích vycházejících na škole několikanásobně větší propagaci, než jiné články zde vycházející. Napsat tedy, že by to chtělo větší propagaci, bez toho, jakou konkrétně, je podle velmi formální :).
Seriál o Zátopkovi je výtečný, čtu pravidelně a těším se na něj :-) Dave díky!
...Mirce díky za osvětu...
...takže psát a psát, aby se Jirkovi dobře spalo :-)
...a jestli to vydržím, tak Růžičkovi napřesrok poběží na dovču do Kopřivnice :-)
díky všem za motivaci
U nás má Davův seriál vliv i na výběr rodinné dovolené... Z Valašského Slavína v Rožnově pod Radhoštěm jsme v létě neomylně zamířili ještě do Kopřivnice, kde je pěkná expozice Dany a Emila vedle muzea Tatrovky... Větší důkaz o skvěle odvedené spisovatelské práci bych mohl Davovi podat ještě v případě, kdybychom do té Kopřivnice na důkaz svého zaujetí bývali doběhli, (nebo doházeli ostěpem)... Ale třeba nám do příští dovolené morálka ještě stoupne, až bude dopsáno :-) Díky a držíme palce! H.
Taky se připojuji, čtu ho pravidelně a navíc posílám odkazy známé, která Zátopkův příběh má moc ráda, ač je militantní nesportovkyně :-) Možná bych mohla občas připojit komentář, dělám to hodně málokdy, nějak nemám potřebu se vyjadřovat, ale pomůže-li to dobré věci ... Mirka
Když Dav jeden týden vynechá, špatně spím..
Jsou to super články. Vždy si je přečtu a jsem rád, že je sem pan Schovánek píše.
Koukal jsem na sledovanost starších dílů..., někdy od srpna už to přelézá tisícovku. Když si představím tisíc lidí, to už je docela slušné srocení a já jsem vděčný za každou duši, kterou můžu oslovit. Běžecké škole tímto velký dík za prostor, kterého se mi dostává a držte všichni palce, ať se mi podaří dotáhnout to do nějakého smysluplného konce, dav
1 . 2
