Zrozeni hobíka – běžce
Tak dneska (17.10. 2009), dneska se to stalo ...
Během dnešního Pražského maratonu jsem prošel tou kouzelnou proměnou zrození běžce.
Těch devět měsíců pravidelného běhání, nejdřív drobet neuměle a potom i podle plánu nejen mělo smysl, ale přineslo mi už během celé té doby a také dneska plnou náruč radosti! :)
Celou dobu si uvědomuju, že v lednu, kdy jsem začal a sotva uběhl km, mi ani moji nejlepší kamarádi moc nevěřili, že to dokážu… Ale je potřeba věřit a držet se svého rozhodnuti. Běhání je skvělé, ale co já můžu říci, je to plachá „láska" :). Nesmi se to s ni uspěchat. Pak to většinou končí zraněním nebo „rozchodem“. A proto podle rad zkušenějších jsem se od začátku brzdil, říkal jsem si – pomalu, pomalu Honzo, nejdřív musíš naběhat jak „odborníci" :) říkají obecnou vytrvalost, všechno postupně … A ono to funguje! :) No nechal jsem odkaz na ultrákův vyklad běžeckého plánu – nechal promluvit svého guru:).
Ale já jsem zodpovědný běhač:), taky trochu „srab" v tom smyslu, ze jsem se snažil věřit zkušeným, nevymýšlet Ameriku a držet se plánu, pokud to jde. Nevynechávat běhání, nezjednodušovat si to, nehledat „zkratky" a jednodušší cesty. Myslím, že na behej.com jsou desítky smutných příběhů lidi, kteří si mysleli, ze to jde „jinak“, (možná jednodušeji, možná bez pomaleji naběhaných km) to vše mě varovalo :). A proto si dovolím zopakovat dvě rady, najděte si zkušené kamarády nebo trenéra.
VĚŘTE SI!!! A VĚŘTE SVÝM GURU!! :)
Původně jsem chtěl psát o daršan, (to kdyby Miloš běžel se mnou) což jak jsem se dozvěděl od známého jogína je v hinduismu dotek svatého světla :), jako když je žák blízko aury svého mistra :) a to mu pomáhá se dostat na vyšší úroveň. Nakonec jsem byl rád, že jsem běžel sám, byl jsem na trati sám, i když spolu se skupinou skvělých lidi (diky Tibore!), nakonec stejně člověk bojuje sám se sebou, se svou myslí, naslouchá svému tělu ...
Zkrátka, když jsem se dokázal stát hobíkem běžcem já, 46 chlap, tak to dokážete taky!!!! Jak už jsem jednou říkal, u nás tento fakt vzbudil neuvěřitelný zájem o rekreační běhání.. Ono, když se stane maratoncem nějaký mladý „kulturista intelektuál" (pro dívky dodávám se smyslem pro rodinný život :)), tak to všichni berou jinak, než když tuto metu získá postupně starší chlápek, který začínal s výraznou nadváhou:). Je to potom jaksi blíž a jednodušší. Hned mě informují, ze začali běhat, kupují si běžecké boty..:). Ona pravda je někde uprostřed. Hlavně asi (soudím podle sebe) musíte chtít!
Proto končím se svoji běžeckou mantrou: „JE TO V HLAVĚ, JE TO V HLAVĚ, JE TO V HLAVĚ!!!!“
Ať se daří a ať nám to hezky a radostně běhá!
Vývoj hobíka od prvních krůčků k hobíkovi – běžci si můžete prostudovat na blogu 12Honzade
Vložit komentář
Dekuji, dekuji… :) ted koukam na BSMS a zjistuju, ze kus mych zapisku se objevuje zde zrovna kdyz narozeninuju:). Kdybych to psal primarne pro BSMS, asi bych vic vysvetlil, asi bych zacal tim, ze jsem zacatkem ledna vazil pres 100, ubehl km s problemy na pasu v posilovne a diky radam zkusenych kamaradu a velkeho ultra M. dal 1/2M, pak kvetnovy maraton (4:20) a ted stromovku 3:41.
Mel bych to napsat jako dik zkusenym bezcum a kamaradum, velky dik Milosovi, ze se ze me (jako z mnoha) stal nadseny hobik!
Přeju Honzovi, ať mu to nadále krásně a radostně běhá a současně i na tomto fóru blahopřeju k dnešním narozeninám!
