Horko a dusno z nás vysávají život – jak je přelstít
Jak se chovat, jak trénovat v obdobích velkých veder? Úmyslně nepíšu letních, protože v současné době je nějak úplně jedno, jaké období zrovna inzeruje kalendář a sluníčko si to pere a pere v dubnu či v květnu, stejně jako v červenci, srpnu či září.
Tento článek vyšel na Běžecké škole 7.6.2011
Pokud jde o trénink v horkých dnech, tomu jsem se již věnoval loni v článku Jak, kdy, kde běhat – chodit a co dělat, když padají teplotní rekordy. Zkušenosti mnohých z posledních dní, které se ke mně dostaly, mě vedou k tomu, ještě se k tomuto tématu vrátit. Dnes mi nepůjde o vztah tepla a tréninku, jako spíš o žití a přežití v době veder obecně.
Výše jsem napsal, že vycházím ze zkušeností druhých, ale faktem je, že jsem nepříjemné stavy, jejichž příčinou je vlna veder, která nyní u nás panuje, na sobě zažil i já i Dana. Mě to postihlo už minulý týden, kdy jsem strávil většinu dne v autě, klimatizace moc nefungovala, ale i kdyby fungovala, nějak moc to s ní nepřeháním, protože ta facka horka, kterou člověk dostane, sotva opustí „vymražené" prostory svého auta, tělu zrovna moc neprospívá. Takže se snažím klimatizaci moc „nezneužívat" a vydržet v tom, co nám příroda nachystá. Takže jsem přijel do Prahy, zalezl domů. Bydlím ve starém domě, jehož silné stěny nedovolí horku vstoupit. Chvilku jsem něco dělal a pomalu se zchladil. Zchladil jsem se natolik, že jsem ztuhnul jak had, když zaleze do jeskyně. V tomto stavu, po předešlém vyčerpání z horka, se mi zavřely oči a já už v 9 hodin zalezl pod deku a vzbudil se až druhý den v 6 ráno. Po vyčerpání ani památky, a i to horko venku už jsem snášel mnohem lépe.
Bohužel, ne každý má to štěstí, že bydlí ve starém domě, který je nejlepším útočištěm proti vedru, daleko lepším než všechny moderní domy vybavené klimatizací. Protože když vyjdete na ulici ze starého domu, sice dostanete taky facku z horka, ale je pro vaše tělo daleko příjemnější a méně stresující, než když vyjdete z klimatizované místnosti či domu.
Chlazení zátylku
Docela dost mých známých v závěru minulého týdne na tom bylo hůř než já v pondělí. V důsledku veder a celkového přehřátí dostali úpal, a to přesto, že pili o sto šest. V některých chvílích nás ani dobrý pitný režim neochrání. Je to dáno i tím, že nechceme pít přeslazené nápoje a vodu už najednou nemůžeme ani vidět, neboť nás pěkně tíží v žaludku a nějak se nechce hnout dál. V této chvíli doporučuji, abyste zapomněli na to, že slazené nápoje nejsou pro vás to nejvhodnější a udělali si mix ze slazeného nápoje a vody. Tenhle mix bude vaše tělo moci lépe „strávit" – přijmout než vodu. Také doporučuji dávat si spíše teplé nápoje než studené. Když něco studeného, tak láhev s dobře vychlazeným nápojem přiložit na zátylek a tak se celkově zchladit. Případně si do nějakého igelitového sáčku nasypat led a použít ho stejným způsobem. U toho ledu bych byl ale trošku opatrnější a přikládal si jej na zátylek přes kapesník či nějaký hadřík.
Zábal á la mimčo
Tuhle metodu obvykle radím po dlouhých závodech, kdy člověk dostane svalovou horečku, nebo poté, kdy je člověk nucen strávit delší dobu na slunci a ještě k tomu běžet, takže celé tělo – vyhřívané zvnějšku i zevnitř (usilovnou prací, ne alkoholem), má jak v jednom ohni. Nejde o nic jiného a jednoduššího než o zabalení se do, ve studené vodě namočeného, prostěradla. Proč zábal á la mimčo? Protože stejný způsob používaly naše babičky a maminky, když jsme měli vysokou teplotu a ta nechtěla lézt dolů ani po několika acylpyrinech a ony měly strach, abychom se jim nezavařili.
Nevolnost, celkovou malátnost, nadměrnou únavu si často spojujeme s tím, že na nás něco leze, že jsme chytili nějakou střevní chřipku, ale ono je v mnoha případech „jen" naše celkové přehřátí. Takže než sáhnete po lécích, které by vám pomohly zabránit ve vyprazdňování střev či žaludku, zkuste některý z výše uvedených receptů. Mně vloni po Zermatt Marathonu velmi pomohlo, když jsem vystoupil z nevětraného vlaku, kde nešla klimatizace, koupil si vychlazenou limonádu a dříve než ji zkonzumoval vnitřně, jsem ji použil k přiložení na zátylek a celkovému zchlazení. Ve chvilce se mi uklidnil žaludek i střeva!
Ten druhý způsob jsem použil při svém prvním oběhu ČR, kdy jsem totálně přehřátý již nebyl schopný udělat jediný krok, a tak jsem se zastavil v Nýřanech u rybníčka, vyndal z tašky osušky, ty namočil, uklidil se do stínu stromů a tam své tělo do těch osušek zabalil. Za 20 minut už jsem mohl pokračovat dál v běhu. Od toho dne jsem tuhle proceduru aplikoval vždy před spaním, a přestože dny před tím jsem se celou noc provrtěl, od tohoto dne jsem spal jak miminko. I proto ten Zábal á la mimčo.
Vložit komentář
Tady v Emiratech jde vedro, vlhko a dusno tezko prelstit. Bez klimatizace se tu da tezko v lete prezit a denno denne dostavam facek horka habadej. Nejlepe v tuto rocni dobu je tady mezi 01:00 a 05:00 hodinou. Kdyz mam pred sebou dlouhy beh tak vstavam kolem treti abych to mel za sebou pred vychodem te zhave koule :o))
Kdyby se ještě dalo vyzrát na změnu tlaku před bouřkou. :-) Buď se plahočím vedrem nebo mi je na omdlení před bouřkou a všeho je teď dostatek. :-)
