My jsme na neděli připraveni! A co vy?
V neděli musím brzy vstávat. Za ta léta co pracuji na záchrance jsem už přestal dělat rozdíly mezi středou a nedělí, mezi prosincem a květnem. Můj vnitřní kalendář se omezil pouze na rozlišování dne a noci. Tahle neděle však bude přece jenom něčím odlišná. V centru Prahy mají nahlášenu svoji demonstraci síly běžci. Žádná DS, žádní greenpeace, dnes běžci. Prý jich má být až několik tisíc. Jen aby nebylo vedro! To by pak padali jak švestky, stejně jako tomu bylo minulý měsíc při 1/2maratonu.
Člověk potom neví, kam dřív skočit. Naštěstí nás tam bude dost. Přímo pod orlojem zaparkuje krásný žlutý kamión s příznačným názvem Golem. Slouží k likvidaci následků hromadného neštěstí. Své uplatnění najde např. o silvestrovské noci nebo Pražském maratonu. Vznikne tu malá polní nemocnice, kde je o běžce postaráno do doby, než jsou schopni samostatného života popř. jsou odvezeni do nemocnice k definitivnímu ošetření. Dále několik posádek přímo na trati a na pomoc přijdou i studenti zdravotních škol, co jim důvěrně říkám „sběrači“. Městem pohybující se had lidských těl uzavírá posádka sanitního vozu jedoucí po celou dobu za tím posledním. To vám je taky zážitek a přímí účastníci mohou potvrdit, jak „zábavné" je jet víc jak šest hodin za selkou v kroji. Od té doby se tomu autu taky tak říká – „selka v kroji“.
Musíme být na místě již brzy ráno, kdy na náměstí je ještě více holubů než lidí. Rychlá káva, rychlá snídaně, probrat s kamarády, jaký byl včera hokej a jde se na věc. Praxe mne naučila najez se hned, vypij kávu hned, dojdi si na záchod hned. Nikdy nevíš, kdy budeš mít další příležitost.
Musí se připravit dostatek lehátek, dostatek tekutin formou infuzí a hlavně dostatek náplastí. Náplast za celý rok člověk pomalu nevezme do ruky, ale tady bude mít cenu zlata. Obvazů je taky dost, i když pravděpodobně nebudou potřeba. Běžci se obvykle mezi sebou neperou, ani nožem ani sekerou. Připravují se nejenom záchranáři. Staví se trať a technické zázemí, obsluha občerstvovacích stanic chystá maratonské menu. Všichni usilují o to, aby běžec odešel maximálně spokojen. My budeme rádi, pokud vůbec odejde.
Zhruba hodinu před startem přijdou první s žádostí o pomoc.
Dobrý den, nemáte náplast? Já mám puchýř. Hmm… a taky máš pěkný nový boty. Škoda jen, že jsi je měl na nohou max. 3x a teď chceš běžet maraton. Tu máš a k přání šťastného návratu do cíle přidám ještě úsměv.
Dobrý den, potřeboval bych kousek náplasti na přelepení bradavek. To víš, že máme! V autě za čtyři miliony aby neměli náplast. Avšak u 30. chlapa, co se bojí o bradavky, je distribuce už bez úsměvu co by přidané hodnoty. Žena ta nepřijde ani jedna:-(, tam bych přelepoval s úsměvem až do večera. Ženy jsou celkově tak nějak pečlivější a v určitých směrech i samostatnější.
Dobrý den, nějak mne pobolívá lýtko! Nemáte takový ten kouzelný spray, co po něm fotbalista vždycky vyskočí ze země a běhá jak křepelka? Jo hochu, sprejů tu máme několik, ale to fakt chceš běžet celý maraton?
Jak to všechno vím dopředu? Vždyť je to každý rok stejné:-).
Ani elitní běžci a běžkyně nejsou pojištěni proti selhání
Před startem si běžci na hruď dávají startovní čísla. Lépe se tak mezi sebou poznají a hlavně po třech hodinách běhu mnohý z nich už ani neví, jak se jmenuje. Je to v podstatě psí známka. Z druhé strany je taková tabulka a o její vyplnění bych chtěl všechny alespoň poprosit. Já vím, ona se teď všude skloňuje ochrana osobních údajů. Jméno a příjmení, číslo pojištěnce a kód zdravotní pojišťovny, užívané léky a alergie, kontakt na nejbližší osobu. To vše mně a mým kolegům hodně usnadní identifikaci dotyčného. V neposlední řadě je číslo pojištěnce s kódem příslušné pojišťovny u nás stále považováno jako poukázka pro platbu u lékaře. Tak to prostě je.
Start a běžci zmizí v dáli. Na cestu jim zahrají Vltavu a jdou se s tím poprat každý po svém.
V kamionu budou tak tři hodinky klidu, ve střehu začínají být ti podél trati. Na některých běžcích je dle stylu běhu vidět už od začátku, že je jen otázkou času, kdy švestka spadne.
Co dělat, když spadne? Je potřeba přivolat pomoc! Prostřednictvím organizátorů, kterých je podél trati dostatek, jelikož předpokládám, že běžci nemají u sebe při závodě mobil. Důležité je nenechat dotyčného napospas osudu do doby, než u něj bude někdo jiný. Pak mohu pokračovat v závodě. Pravda, trochu mne to zdrží, ale do cíle doběhnu s pocitem, že jsem kamarádovi pomohl. Může se stát cokoliv a většinou půjde o naprosté vyčerpání organismu.
Než přijde pomoc, zjistím, jestli padlý dýchá! Doktor Skalka v seriálu Sanitka tvrdil „dokud dýchá, tak je to dobrý“, něco na tom bude. Jak poznám, jestli dýchá? Ve škole nás učili něco o zrcátku a já u sebe žádný nemám. Věřte nebo ne, u člověka co ještě před chvílí běžel se to pozná bezpečně. I to, jestli mu tluče srdce poznáte lépe než u bezdomovce v parku. Pokud nedýchá, zahájit srdeční masáž tak jak nás to učili ve škole a v autoškole. Tím nic nemůžete zkazit, pokud se jí dotyčný nezačne sám bránit. Pokud je jen silně dušný, nechte ho v poloze, kterou sám zaujme. Jsou případy, kdy na pacientovi „leží" dva se slovy v klidu lež, oni už jedou. A on by si tak rád sedl. Zkuste si sami, kdy se vám bude dýchat lépe. Vleže na zádech a nebo vsedě? Nenuťte ho nic pít, pokud sám nechce. Není nic horšího než běžce utopit.
Až uvidíte přijíždět sanitku, ujistěte se, že vás posádka vidí. Ani zde neplatí, když vidím já jeho, zákonitě vidí on mne. To samé platí o všech okolo. Raději uhnout přijíždějící sanitce více než méně. Nesedí v ní arogantní …, co si vynucuje přednost v jízdě, přijíždí v ní člověk, který jede někomu pomoci a lehce vás může přehlédnout.
Konečně pomoc dorazila. Věty typu kde jste tak dlouho už pomalu mizí, stále však přetrvávají – co mu je, kam ho vezete, můžu jet s ním? Na tyto otázky je těžké najít správnou odpověď. Záchranáři to prostě v tu chvíli sami nevědí. Raději jim kolem pacienta udělejte místo, mají spoustu věcí s sebou a na práci potřebují klid. Tím, že svého blízkého držím za ruku, mu v tuto chvíli nepomohu. Pokud na záchranáře mluvíte a máte pocit, že nevnímá nebo neposlouchá vaše slova, je to způsobeno tím, že musí v danou chvíli přemýšlet o spoustě jiných věcí. Raději vyčkejte, až se sám zeptá na to, co potřebuje vědět. Pacient je ošetřen, zajištěn a připraven k transportu. Než sanitka odjede, určitě jeho kamarádům na místě řekne, kam ho odváží.
Další důležitá věc – nastartovaná sanitka může začít kdykoliv couvat. Řidič má v kabině sice kameru monitorující dění za vozem, ale je zbytečné se tam zdržovat.
V prostoru startu a cíle jsou stovky lidí. Proto neočekávejte, že záchranář u vás bude během jedné minuty, i když je jich pod orlojem několik. Jednoduše řečeno, po informaci typu „v Pařížský někdo leží" chvíli trvá, než je dotyčný lokalizován a objeven.
Ztratil se mi kamarád a myslím si, že skončil v péči záchranářů. Informace o ošetřených lze získat dvěma způsoby. Buď na lince 155 a nebo přímo v kamionu. Dle požadovaného ošetření dělíme pacienty na „závažné" a „nezávažné“. Nezávažný pacient je ošetřen na místě a propuštěn, tzn. odchází po svých – ideální případ. O něm ví pouze ten, co ho ošetřil. Závažnější stavy jsou transportovány do nemocnice. Do které ví pouze operátorka operačního střediska na lince 155. Pokud jste tedy v cíli a manžela odvezli z 25. kilometru, tak v kamiónu o tom nevědí.
Poslední běžec je v cíli a Pařížskou projela už i „selka v kroji“. Posádky, co byly na trati, jsou nyní plně k dispozici, aby mohly odvážet pacienty z cíle. Často se stává, že běžec zkolabuje, je umístěn v kamionu a později se zjistí, že jeho zdravotní stav vyžaduje transport do nemocnice.
V 17 hod. odpoledne už bude po všem.Všechny medaile budou rozdány a běžci na cestě domů, nebo někde v hospodách hodnotit, jestli jejich výkon byl dobrý nebo špatný. Pro záchranáře skončí další z mnoha služeb a mnoho dalších jich bude následovat. Druhý den už nebudou vědět, koho přesně ošetřovali. Tak to chodí, čekají další, co potřebují pomoc. Zůstane jim však vzpomínka, že byli u toho a jednou možná i oni sami se ocitnou v roli běžců se startovním číslem na hrudi.
Vložit komentář
Díky za poučný článek, jdu si okamžitě vyplnit tabulku na zadní straně čísla. Díky, že "tam" budete!
Výborně napsáno. Hlavně ať všichni doběhnou, je jedno v jakém čase – teda aspoň pro většinu co poběží.
Velmi dobře napsané. Půlmaratón mě teprve čeká, tak se pár dobrých rad hodí. Diky. Přeji co nejpohodovější službu v neděli.
Vtipně napsané, ale zároveň i poučné. Snad nebudete mít moc práce, na vedro to nevypadá.
Díky za to, že tam jste!!
Výborně sepsané, Jako lékař-maratonec chápu strasti záchranářů i slasti běžců na trati, dík za Vaší práci, snad bude příště chladno jako letos.
Super článek. Zatím jsem pomoc nepotřeboval, ale člověk nikdy neví. Tabulku jsem se naučil vyplňovat na zahraničních maratonech a už většinou nezapomínám. Je to jistota.
taky přeji co nejméně práce a díky i za osvětu :-) snad se díky výchově v běžecké škole minimalizuje počet zranění a chyb z neznalosti
Skvele cteni! Preji at je v nedeli te prace co nejmene ;)
Pěkný článek! Moc děkuji za všechny běžce, že jste během velkých závodů v Praze nablízku a když je zle pomůžete. Přeji Vám, aby jste v neděli měli méně práce než 2. 4. 2011 při 1/2 maratónu.
Vynikající článek!!! Možná nejlepší, který jsem v poslední době o běhu četl :) Díky za pohled z druhé strany. Práci záchranářů si velmi vážím a nejen proto, že mám dceru zdravotní sestru. A slibuji, že tu tabulku určitě vyplním, i když jsem to nikdy nepotřeboval a doufám, že ani nebudu.;)
1 . 2
