Poutní ultramaraton po Via Porta
Běžecké akce
PUM – čtvrtá a pátá etapa
"Je to o vytrvalosti, je to o vnímání, je to o sebeovládání... fyzické limity je jedna věc, ale duševní limity jsou ty, kterými se musíme zabývat... tělo je jen nástroj." Marina Abramović
Petr Matoušek, 7. 2. 2013, 15248×
Pomáhej během
Čekal jsem zážitky, které přebijí bolest těla a uhnal si puchejř
Poutní ultramaraton jsem si stanovil pro tento rok jako nejdůležitější a nejvyšší běžecký cíl. Sama vzdálenost budila respekt, avšak po zkušenosti z jiných ultraběhů mi bylo jasné, že nás čeká nejen pěkná lopota, ale i spoustu zážitků, které zcela jistě přebijí dočasnou bolest těla. Netušil jsem však, jak si osud zahraje s mou účastí na tomto běhu a že cíle dosáhnu jinak, než jsem předpokládal.
Zdeněk Dančo, 9. 7. 2012, 14796×
Pomáhej během
Proč já jsem se na ten Poutní ultramaraton vlastně vydal?
Ani nevím, proč jsem se rozhodl přihlásit se na Poutní ultra. Věděl jsem, že ne jen kvůli běhání, protože to celé stejně neuběhnu. Lákalo mě být nějaký čas s lidmi, kterých si vážím a budu mít možnost poznat je trochu lépe. Nejvíce mě asi lákalo to, že nevím, co mě vlastně tak láká.
Vladimír Dančo, 4. 7. 2012, 14509×
Pomáhej během
Poutní ultramaraton mě naučil, že lze velmi snadno slovo MUSÍM zaměnit za CHCI
Ahoj, jmenuji se Monika Švejdová. Je mi 24 let. Přestože studuji sport, tak co se týče běhu, nikdy jsem mu moc neholdovala. Brala jsem ho jako povinnost k udržení se v kondici. Přemýšlela jsem vždy jen nad tím, že prostě musím. Zkušenost na Poutním ultramaratonu mě naučila, že slovo „musím" lze lehce nahradit slovem CHCI.
Monika Švejdová, 2. 7. 2012, 14375×
Pomáhej během
Poutní ultramaraton. Den 5. – Poutní maraton
Je sobotní ráno. Vstávám ze své postele a před sebou už mám jen maraton – Poutní maraton. Hlavou mi běží vzpomínky na pět dní, které tomuto ránu předcházely. Jsou to moc hezké vzpomínky. Vzpomínky na krásná místa, která jsem měl možnost polaskat podrážkami svých bot, vzpomínky na lidi, kteří mě provázeli. Kupodivu mi z mysli úplně odplynuly vzpomínky na bolest, kterou jsem tu a tam pociťoval.
Miloš Škorpil, 27. 6. 2012, 11731×
Pomáhej během
Via Porta Kloster Volkenroda – Abtei Waldsassen cca 355 km
Je mi 38 let a jsem profesí muzikant, působící 17. sezónu v Symfonickém orchestru Českého rozhlasu v Praze. Jsem nadšeným amatérským sportovcem, který sport používá k vyčištění šedé kůry mozkové od mnoha tónů, které mě provázejí přes 30 let mým životem. I toto byl jeden z důvodů, proč jsem se přihlásil na Poutní Ultramaraton, který pořádala Farní charita Cheb.
Milan Muzikář, 26. 6. 2012, 14262×
Pomáhej během
Poutní ultramaraton. Den 4. – domů
Každý den nás Petr Hruška posílal na cestu s novým zamyšlením – rozuměj s novým tématem, nad nímž bychom mohli při běhu či jiném pokusu hýbnout sebou kupředu, přemýšlet. Vím, že to byly velmi moudré a pěkně zformulované myšlenky, ale kdybyste mě již po pár metrech chtěli vyzkoušet a nechat si je zopakovat, musel bych říci: „Hlava běžcova, hlava prázdná!" A o to jde přece při běhu hlavně, ulevit své hlavě:).
Miloš Škorpil, 26. 6. 2012, 16654×
Pomáhej během
Poutní ultramaraton. Den 3. – samá voda, samá voda...
Kam to dneska bude, šéfe? Pomalu si protírám oči, abych vyhlédl do nového dne, kdy se budeme posouvat pomocí síly JČ (jednoho člověka) dále po trase Via Porty směrem domů, do Čech. Kolik to bude kilometrů, se může člověk jen domnívat, neboť na žádné trase dopředu nevíte, kudy vás nakonec vaše cesta zavede. Tedy u mě byste si na to mohli klidně vsadit. I když?
Miloš Škorpil, 25. 6. 2012, 15384×
Pomáhej během
Poutní ultramaraton. Den 2. – kdy už tam budem
Teda nevím, co dnes ze mě vypadne, jsem totiž absolutně vymaštěnej. Možná i sjetej, po endorfinech, ale hlavně vymaštěnej po neskutečně namáhavé cestě. Nestěžuju si, ostatně nemám komu, protože nápadu Petra Hrušky jsem se chytil bez dlouhého rozmýšlení, a znaje cesty v Durynském lese mi muselo být dopředu jasné, že to nebude procházka růžovou zahradou.
Miloš Škorpil, 25. 6. 2012, 12039×
Ultramaraton
Očekávání a realita na Via Porta
Já vím, hodně z vás teď čeká, jak to dopadlo s Poutním ultramaratonem a maratonem, když jsem skončil u převyprávění prvého dne. Chápu vás, taky by mě zajímaly další podrobnosti cesty čtrnácti lidí, z nichž většina se uviděla poprvé, když společně sedali do auta, aby vyjeli každý za svým cílem, svou cestou.
Miloš Škorpil, 24. 6. 2012, 18556×
Běžecké akce
Poutní ultramaraton. Den 1. – kufr na 33. kilometru
A je to tady. Úderem 7. hodiny a 15. minuty, holt dřív jsme to nestihli (nezbytné focení a tak), vybíháme z Volkenrody na naši dlouhou pouť – ultra pouť. Teplota je pro běh velmi přívětivá, spíš chladno než horko. Kromě řidičů (Dany a Jirky) a Karla, kteří si počkali na ranní bohoslužbu, vyrážíme všichni. Eva na kole, zbytek běžmo.
Miloš Škorpil, 20. 6. 2012, 13475×
Běžecké akce
Poutní ultramaraton, Den 0
Je něco krátce po 10. hodině, když Karel hlásí do telefonu, že nabalil na Hůře 9 tašek. Byli jsme tři a Vláďík měl jednu. U Zdeňka jsem dostali od otce Petra pokyny, jak se na pouti chovat, dostali každý svou obálku a chtěli odrazit od chodníku, když jsme objevili, že Petr nechal všechny mapy, Vysmátého běžce a své triko v tašce pod dubem, či co to bylo za listnáč.
Miloš Škorpil, 19. 6. 2012, 14345×
prohledávání Běžeckých článků
inzerce
nejčtenější články za poslední týden
- Zranění nohy – chodidla (patní ostruha, únavové zlomeniny), jak se bránit, co s tím, když už mě to potká
- Hervis ½Maraton Praha 2013 – jak jsem ho viděl a prožil
- Intenzita, náročnost, rychlost běhu, zátěž
- Desetitýdenní tréninkový plán pro ty, co se chystají na svůj první půlmaraton
- První zásada harmonického tréninku. Dejte všemu čas! Únavový syndrom chytnete natotata
