logotype Archiv - Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Bubovice. Už místo startu mě mělo varovat, aneb jak jsem dělal bubáka na Běhej lesy Karlštejn

Bubovice. Už místo startu mě mělo varovat, aneb jak jsem dělal bubáka na Běhej lesy Karlštejn

Už od časů, kdy organizátoři Běhej lesy uspořádali první ročník tohoto závodu, mě to sem lákalo. Kdo by si nechtěl zaběhat v Americe a ještě stihnout vidět Karlštejn, a to všechno během pár hodin?

Všechny dosavadní závody, které jsem letos na Běhej lesy běžel, mi přálo počasí, tedy kromě Slavkovského lesa, kde jsem dobíhal vysušenej jak treska. Na Vysočině, v Brdech a Bílé bylo v době našeho běhu docela příjemně. Zato v sobotu v Bubovicích bylo horko a dusno.

No, ale člověk si nevybere. Zatímco se mnozí radovali, že nepřišla proklamovaná bouřka a déšť, já bych je bral všemi deseti. Radši jsem mokrý od hlavy až k patě od vody padající shůry, která ale nezalepí všechny póry, než si připadat, že imituji aqua jogging na suchu.

Už když se podívám na fotky po prvních kilometrech, tak je jasné, že tohle fakt nebyl můj den. I když se snažím vypadat optimisticky, tak výsledek je nanejvýš něco jako optimistickej bubák.

Jedině snad v tý Americe jsem vypadal spokojeně.
Jedině snad v tý Americe jsem vypadal spokojeně.

Přitom trať je to vpravdě královská a krásná. Pro mě absolutní jednička z těch, co jsem na Běhej lesy běžel. Výběhy střídají seběhy, povrch je, i když se běží po kamenitých cestách, pořád běžecký. Velká část vede ve stínu korun stromů a výhled na Karštejn v půlce trati je prostě bomba.

Přitom jsem běžel od začátku zadrženě, věda, že poslední kilometry budou do nepříjemného kopce. Stejně mě však doběhlo to, co v podobném počasí u mě dost často – zalehlé uši. Většina to zná, když vystoupá do vyšší nadmořské výšky. Mně se to stává v horkém a dusném počasí.

obrázek

Na Karlštejně se to dostavilo pět kilometrů před cílem – a jediná obrana proti tomu je, zvolnit. No, a když je to do kopce, jako je tam, přejít do chůze.

Ale co, všichni měli podmínky stejné a mě těší, že i když jsem v cíli koukal jako bubák, tak byli mnozí, kteří se mě nelekli a chtěli se se mnou vyfotit :).

No a taky doufám, že příští rok při reparátu bude třeba pršet a já si tu krásnou trať užiju, tentokrát si užila ona mě!:).

Miloš Škorpil foto
Bubovice. Už místo startu mě mělo varovat, aneb jak jsem dělal bubáka na Běhej lesy Karlštejn Bubovice. Už místo startu mě mělo varovat, aneb jak jsem dělal bubáka na Běhej lesy Karlštejn

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Můj závod – jak se mi běželo

všechny články Můj závod – jak se mi běželo

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků