Kilometry pro Paraple on-line – den třetí
Vstávám v půl 6, Štefan o 10 minut dříve a Dagmara už něco mastí do notebooku. Lehce posnídáme, přečteme si přání hezké cesty od Honzy a Věrky a vyrážíme na další pouť. Zdeněk už čeká na autobusovém nádraží, až ho naložíme. Vyzvedneme jej a míříme ke Globusu, kde je naplánován start. Vybíháme přesně v 7:00.
Kde se tu berou ty kopce?
Nevím proč, ale měl jsem v hlavě utkvělou představu, že to na rozdíl od včerejška bude spíše dolů z kopce, zatím opak je pravdou, většinu cesty stoupáme. Doběhneme na benzínku, kde si dáváme ranní kávu,
ještě předtím natankuji palivo na cestu. Popijeme a když chceme odjíždět, osloví nás jedna zákaznice a podává mi navštívenku s tím, že je z nakladatelství, které vydává knihy o cyklistice. Ihned kontruji a dávám jí svou navštívenku s tím, že můžeme udělat nějaký obchod. Rozcházíme se s tím, že napíšeme nějaké recenze a dostaneme od ní nějaké knížky do soutěží. Začíná to dobře.
Běžíme dál, jedno stoupání střídá druhé. Se Štefanem jsme odpočatí, Zdeněk je čerstvý, takže i když do kopce, držíme tempo okolo 6 minut na kilometr.
Počáteční provoz, kdy to bylo dost o ústa, začíná pomalu slábnout, ale i tak se těsně kolem nás přežene auto předjíždějící nějaký kamion. Silnici lemuje co chvíli křížek, tahle silnice se ne nadarmo nazývá silnicí smrti. Začíná se oteplovat a tak pomalu začínáme sundávat jednu vrstvu za druhou. Po desáté se převlékáme do krátkých elasťáků.
Blížíme se k Toužimi, naše žaludky se začínají ozývat, ozývají se také Vládík, Danča a Jiřka. Domlouváme se, že se sejdeme v Toužimi na obědě. Tak jak včera jsme byli se Štefanem nadšeni Hospodou u Lípy, dneska jsme velmi rozčarováni penzionem Vladař. Sice chvilku po usednutí jsou nám nabídnuty cyklomapy Cesta z města, které tento penzion spoluvydává. Nicméně mapy dobrý, jídlo děsný. V půl 12 již není žádná polévka, dáváme si většinou omeletu, Zdeněk s kompotem, zmrzlinou a šlehačkou, přičemž šlehačku si vysloveně nepřeje. Samozřejmě ji dostává. Do Vladaře nikdy více!
Lehce nasyceni vybíháme směr Krásné údolí.
Ještě před tím však donutím v Přílezech ostatní lésti po čtyřech :)
„Kde je to údolí?“ Ozývá se co chvíli někdo z nás, zatímco už zase stoupáme a stoupáme.
Stoupáme skoro pět kilometrů. než se začínáme spouštět do údolí, kde leží na říčce Teplé Karlovy Vary. Ve Stanovicích se k nám připojil Petr a tak nás bylo 7. Nevím jak to Petr zařídil, ale odtud už to bylo jenom z kopce.
Dostali jsme se na okraj Karlových Varů. Oblékli jsme si na sebe trička TOP 09, abychom vyjádřili svou podporu těm, v něž vkládáme své naděje a ve tři čtvrtě na 4 jsme byli po 8 hodinách a 45 minutách v cíli. Vyfotili jsme se s pokladničkou a rozjeli se domů.
Skončil krásný den, na nějž určitě nezapomene Danča a Jiřka, protože ty si zaběhly své kilometrové osobáky a vlastně ani Vládík, který sice už má za sebou maraton, po němž se rozhodl, že se po mnohaleté známosti ožení, ale v tréninku dosud tolik nedal.
Sumář dne:
- dnes jsme uběhli 68 km, celkem 160 km
- běželi jsme 8 hodin a 45 minut, celkem 20 hodin a 15 minut
- vybrali 331,- Kč, celkem 831,- Kč
Vložit komentář
Moc děkuji Milošovi a všem ostatním za nádherně prožitý den, bylo to super.
Jak už jsem psala po 1/2 maratonu, nemohla jsem ten večer vůbec usnout. Stejně, nebo vlastně ještě hůř jsem dopadla včera po uběhnutých 26 km. Byla jsem hodně unavená, tak jsem už v půl desáté ležela v posteli a těšila se až upadnu do hlubohého a blahodárného spánku, ale ouha… V půl jedné v noci jsem byla stále vzhůru, uvařila jsem si tedy kakao a vzala si knížku na čtení. V půl čtvrté ráno jsem to už vzdala a šla se psem ven. Co mě čeká, až si jednou zaběhnu třeba maraton? Jsem sice dnes ospalá, ale nelituji, ty krásné chvíle, které člověk při běhu prožívá prostě stojí za to. Těším se brzy na viděnou a přeji hodně zdaru do dalších kilometrů.
,, Seběhnem dolů do údolí a pak už je to do Varů jen z kopce“ (M.Š. při výběhu po přestávce v Toužimi..) Po hodinovém stoupání na vrcholky Slavkovského lesa ( dle M.Š. údolím) jsme skutečně potom seběhli až do Varů a zážitek skvělý. Chválím Štefana za výkony a obdivuji M.Š. – podává neuvěřitelný výkon a to je teprve na začátku. Nesmím také zapomenout na Dagmarku, bez její asistence v doprovodném autě by taková akce nebyla možná! Držím týmu palce a děkuji za včerejších společných 68 km.
Zdravím všechny, běh byl naprosto úžasný a počasí ani nemluvím. Horší je to dneska s kolenama, ale ty to nějak přežijou ;-) tak zase brzo na trati :-) hodně štěstí..
Zdravim a držim palce.Moc mě mrzelo,že jsem s Váma nemohla běžet směr K.Vary.Koleno sice už nebolí,ale nechtěla jsem to ještě pokoušet.Snad bude ještě nějaká příležitost na společný běh.Jste skvělí.
Ahojky Dana
Zdravím u nás na Západě! Když už jsem se neodvážil běžet s vámi, dal jsem si dneska aspoň svoji první dvacítku v kuse – za 2 hodiny – jako takovou pologenerálku na Poutní maraton (na Zelenou horu, pak po signálce na Památník železné opony, do Šlapan a po cyklostezce zpátky do Chebu). Poslední 3 km mě sice hrozně ztěžkly nohy, ale jinak jsem z toho měl obrovskou radost. Přeju vítr v zádech do Chomutova!
