Běhejte na laktát!
Obecně se má za to, že laktát (kyselina mléčná) je nepřítelem všech co běhají, protože jeho hromadění způsobuje nepříjemné tuhnutí svalů a následně to, že naše nohy, ale i ruce a vlastně celé tělo, se nám zdají čím dál tím těžší.
Tento článek vyšel na Běžecké škole 17.3.2016
Málo kdo však ví, nebo si uvědomuje, že když běžíme správným tempem, tempem při němž jsme schopni své tělo dostatečně zásobit kyslíkem, nám laktát slouží jako zdroj energie pro náš běh. Teprve, až když zrychlíme natolik, že už naše tělo nemá dostatek kyslíku, aby mohlo laktát „pálit“, dochází k jeho hromadění ve svalech a našemu následnému tuhnutí.
Bohužel ani následující zpomalení a „dodýchání" nám již nepomůže se nahromaděného laktátu zbavit, protože pak má naše tělo co dělat, aby spálilo laktát, který se tvoří v těle dál. Sice už netuhneme víc, ale ztuhlí jsme stejně. Proto je tak důležité se rozbíhat pomalu, rozdýchat se a pak teprve přejít do optimálního tempa.
Jak ta naše chemická továrna funguje, se dočtete podrobněji v článku Energie – jak získává lidské tělo energii během běhu, nebo v knize Běž a nepřestávej – Evangelium pohybu, kterou jsme napsali s Pavlem Kosorinem a která vyšla před rokem.
Vložit komentář
