Mám to jako Forrest
Vytrvalý a dlouhý běh, bez cíle, bez omezení, jen tak pro radost, na co mám a kam až to zvládnu. Tak to cítím a tímto se zaobírám, lze si to vůbec dovolit, čas jenom pro běhání? A pak taky lákavý pojem maratonská běžkyně, k životní roli ženy, manželky a matky přidat tuto další.
Do roku 2012 jsem se sportu věnovala pouze nahodile, sezónně, dle chuti a momentálních nálad, tu lyžování, tu spinning, tu plavání, takové malé výkřiky do tmy. Dlouho jsem hledala a do toho život postavil velkou zeď, tvrdou a neprůhlednou, která nešla vůbec obejít. A jak jít skrz? Kolečko psychologů, psychiatrů, bezesné noci a hlava plná otázek.
Pak přišlo to pozvání, od kolegy z práce, vyjížďka na kole, s ním, vášnivým cyklistou, s tisíce najetými kilometry, moje kondice na bodě mrazu. Jelikož patřím ke skupině vyznavačů dokonalosti a perfekcionismu, řekla jsem si, na to se musím řádně připravit, natrénovat. Dodnes se tomu usmívám, správnou volbou pro trénink na kole bude BĚH. Vyběhnout je přece jednoduché, rychlé a účinné, nebo? A chytlo mě to. Na samotnou vyjížďku vůbec nepřišlo, běh mě doslova pohltil. Já se totiž nemusela přemlouvat, mně se chtělo. Plně jsem se ponořila do vhodného stylingu, výběru obuvi, hudby do uší, mít načteno. Sehnat ten nejlepší měřič těžce zdolaných kilometrů.
Běhání začalo účinkovat, stalo se součástí mého života, dávkou energie a úsměvu. Přidala se i potřeba zazávodit si. Opatrně vyzkoušený 10 km závod zavdal příčinu zaplacenému startovnému na můj první ½ maraton. To slovo zní lákavě, ta půlka se vytratí a těch 21 km a něco přece dám. Psal se rok 2014. Dodnes na ten zážitek nezapomenu, byl to očistec, od 17. km trápení, přišla jsem o 2 nehty. Avšak světe, div se, já chtěla běhat dál. Bylo dávno jasné, chce to účinnější trénink a trenéra.
23. 12. jsem odeslala svůj běžecký příběh na 1000 slov a byla vybrána mezi semifinalistky WCH. Stále je to začátek. Začátek pro splnění vysněných cílů, jako je maraton, zdolávání tisíců kilometrů, moje vlastní kondice, pocit, že se cítím skvěle, a že život není jenom o běhání:-). Řídím se heslem: „Víra tvá tě vyléčí“, a pokud silně věřím, tak se to děje. Tak se také událo, že dnes mám možnost mít trenéra, jednoho z těch nejlepších, průvodce, který poradí. Jak říká můj nadřízený, radost se rodí z bolesti, A já chci přejít přes bolest vytrvalého běžce, kde je zapotřebí notné dávky trpělivosti, píle i pokory. V tomto roce přede mnou stojí jasně dané termíny závodů a už není kam utéct. Mám obrovskou radost, že jsem finalistkou v Johnson & Johnson WCH. Není to jen o běhání, je to o seznamování, předávání zkušeností a skvělé příležitosti vzájemné inspirace nás běžců. Každý má svůj osobní důvod, proč běhá. Chce se vám také vyběhnout?
Vložit komentář
Klobouk dolů! Držím palce a pomalu se začínám ploužit za tebou!
GD
Dani, jo! Ty to dáš, protože jsi NEJLEPŠÍ!
Toto je fakt velký dříč! Má můj obrovský obdiv a zaslouží si úspěch! Držím pěsti! Ty to dokážeš!
Fk
