Miloš a sporttester. Je lepší běhat či neběhat se sporttestrem? Devátý tip Běžecké školy pro váš lepší běh
Stal jsem se mimoděk svědkem diskuse, v níž jsem byl použit jako argument pro to, že běhání se sporttesterem je alfou a omegou pro to, aby člověk mohl být dobrým běžcem či běžkyní, mnohem lepšími, než když jej člověk při tréninku nepoužívá.
Tento článek vyšel na Běžecké škole 17.1.2015
Obsah [skrýt]
To, jak to mám se sporttesterem já, si nechám záměrně na konec, protože byste již nejspíš nečetli dál, kdybyste se dozvěděli, že Miloš se sporttesterem neběhá, takže popořádku.
Proč doporučuji běhat se sporttesterem
Běhat se sporttesterem doporučuji proto, aby se člověk poznal, aby poznal, že běhá příliš rychle, aby se naučil v sobě číst. Používám jej prostě jako tlumočníka tam, kde mi docházejí vlastní slova. Navíc člověk 21. století je zvyklý pracovat s čísly, je zaměřený na výkon, takže pokud jej chci přivést k „rozumu“, musím použít argumenty, jimž rozumí.
Sporttester a začínající běžec/běžkyně
Pro člověka, který se dlouhodobě nehýbal, není zvyklý naslouchat svému tělu, je sporttester v prvních měsících jeho návratu k pohybu neocenitelným pomocníkem, neboť jej vždy „seřve" ve chvíli, kdy se začne přepínat. Navíc ani sebezkušenější trenér do druhého člověka nedokáže tak nahlédnout, jako tahle drobná věcička na zápěstí, respektive pás obepnutý kolem hrudníku.
Sporttester je taková drobná sofistikovaná zdravotní sestra připravená vám vyčinit, když se neřídíte instrukcemi pana doktora. Není náhodou, že první sportovní sporttestery začala vyrábět firma Polar, která se jinak zabývá výrobou zdravotních diagnostických přístrojů.
No a když si neumíte naslouchat a potřebujete chodit, běhat, plavat, jezdit na kole... tak, aby to pro vás bylo zdravé, aby to s vámi nešlehlo, tak v tu chvíli je sporttester tím nejlepším pomocníkem (pakliže jej jste ochotni poslouchat), který vám pomůže se v sobě (v rovině zdraví a fyzické kondice) vyznat.
Proto ho taky doporučuji začínajícím běžcům a běžkyním používat.
Sporttester a výkonnostní běžec/běžkyně (běžec či běžkyně zaměření na výkon)
Pro výkonnostní nebo dokonce vrcholové běžce a běžkyně, respektive pro jejich trenéry, je pak sporttester tím nejlepším pomocníkem, jakého si člověk dokáže představit, neboť žádný trenér nemůže vědět, jestli se jeho svěřenec/svěřenkyně nefláká, respektive, zda netrénuje víc než má. Sporttester je ohlídá za něj a nedá se nijak ošulit, prostě co na tom svém vnitřním budíku (srdci) vytočí za výkon, to se pak objeví v záznamu z tréninku, a nic tu nepomohou slova: „Já to nevěděl“, neboť displej sporttesteru „přistiženému" v každém okamžiku ukazuje, na jakých tepových frekvencích zrovna běží.
Pokud je vaším cílem co nejlepší výkon, který jste schopni podat, na nějž jste schopni v danou dobu natrénovat, pak se bez pomoci sporttesteru neobejdete.
Kdy sporttester nepotřebujete
Sporttester nepotřebujete tehdy, když jste schopni odhadnout míru úsilí (intenzitu běhu) pomocí dechu. To jste schopni se naučit tehdy, když běháte celý život jako já, nebo když používáte sporttester tak, jak se má a sice, že běháte na těch tepových frekvencích, na nichž máte, podle toho, jaký druh tréninku zrovna běžíte.
Proč Miloš ne(používá) sporttester
Sporttester nepoužívám, protože když jsem se učil běhat, nic takového nebylo a my se museli naučit v sobě číst a odhadnout míru úsilí v danou chvíli vynakládanou podle reakcí našeho těla. Buď nám bylo po tréninku špatně (když jsme běhali měřené intervalové úseky), v tom případě jsme to neodflákli, nebo nám špatně nebylo (mně nebylo popravdě nikdy), a pak jsme buď měli odpovídající trénovanost, s jejíž pomocí člověk zvládl požadovaný trénink na hraně, ale bez vedlejších negativních účinků, nebo to odflákl (to se poznalo podle míry dřevnatosti nohou).
Sporttester jsem používal jen v době, kdy už byly a já byl ještě zaměřený na výkon, v době, kdy mi šlo ještě o to, podávat nejlepší možné výkony, jichž jsem schopen.
Dnes sporttester sám nepoužívám ze dvou důvodů. První je ten, že při běhu s klienty se nemůžu řídit tím, jak mi tepe srdce, takže běžím, dokud mi dech stačí, pak klienta zastavím a začnu mu něco vysvětlovat:-). No a když se mi podaří jít běhat samotnému, tak si chci běh užít co nejvíce, tenkrát si neberu ani hodinky, aby mě neotravovaly, že už je čas. Jediné, s čím běhám, je mobil a to jen proto, abych, kdybych se někam zaběhl, mohl podat Daně zprávu, že nevím, kde jsem, ale že si nemusí dělat starost, že až se zase najdu, tak se někdy objevím, nebo aby pro mě někam zajela – jestli teda taky nezabloudí. No a to je další užitečná funkce většiny dnes používaných sporttesterů, že vás navedou na cíl, ale mně na to stačí zase mobil a endomondo nebo mapy.cz.
Shrnuto a podtrženo: Sporttester je mou prodlouženou rukou, která svěřenci vlepí políček, když si běhá, jak se mu zachce, že jo, Mirdo.
Vložit komentář
A to je to oč tu běží. Aby byl člověk schopen správně využívat schopnosti sporttesteru, měl by absolvovat test, kde mu sdělí jeho skutečné prahové hodnoty, podle kterých pak může běhat. Jinak je to jen taková hezká ozdoba na zápěstí. Pravidelným během, ale i nejen během, se prahové hodnoty mění. To znamená další test.
Andreo, jsem na tom podobně. Ve stejném věku mám naměřenou max. TF 205. Nosem zvládám dýchat do cca 170. Ale většinu času se snažím běhat do max. 140 bpm.
Jsem začínající běžec a pořídila jsem si Polar M400. Nastavila jsem své údaje a vyběhla. Ale ukazoval mi, že běžím v nejvyšším pásmu a mě se přitom krásně běželo a já to v pohodě udýchala nosem. Na radu, jak si nastavit max TF, jsem si párkrát vyběhla malý kopeček a nastavila si max TF o něco více. Ale i teď když běžím pomalé tempo (myslím opravdu hodně pomalé, že téměř stojím na místě), i tak mi ukazuje, že běžím v předposledním pásmu. Je možná abych jako netrénovaná, 41 letá dříve nesportovkyně měla max TF nějakých 210? Běhám teprve něco málo přes měsíc. Běží se mi krásně, nejsem unavená a dýchám nosem.
