První zásada harmonického tréninku. Dejte všemu čas! Únavový syndrom chytnete natotata
Vnímání námahy. Většina sportovců potřebuje k pocitu, že tréninku dala vše, co si žádá, pociťovat fyzické vypětí. Když námaha opadá, mají pocit, že něco zanedbali (ošidili). Po skončení testu na rotopedu testované osoby žasly nad rozdílností svých pocitů. Po části, při níž dýchaly ústy, byly vyčerpané. Po části, kdy dýchaly nosem, se cítily překvapivě svěží, přitom výslednou zátěž absolvovaly v obou případech naprosto stejnou.
Tento článek vyšel na Běžecké škole 2.12.2014
Když začnete praktikovat dýchání nosem, budete mít za chvíli pocit, že se dusíte. Tento pocit zažívají všichni, a protože si neradi přiznáváme svou nedokonalost, zkusíme to ještě podruhé a možná potřetí, a protože to bude vždy stejné, tak řekneme, že je to hloupost a celou věc hodíme za hlavu. Pokud vás to uklidní, učinil jsem tak i já před mnoha lety, když mi trenér řekl, že bych měl dýchat nosem. Zkusil jsem to asi pětkrát, uběhl vždy několik desítek metrů a sotva popadaje dech se zastavil, lapal po dechu a pak s experimentem skončil. Problém byl v tom, že trenér tehdy nepřidal informaci o tom, že když chci dýchat nosem, musím tomu přizpůsobit tempo!
Jakmile jsem tuhle informaci získal, byl jsem schopný již za pět dní uběhnout, při pouhém dýchání nosem, 25 kilometrů. Abych vás ale zase příliš nenavnadil, autor programu „Nepřemožitelný sportovec" John Douillard uvádí, že v začátcích jeho výkony nebyly takové jako při dýchání ústy, teprve po třech měsících se dostavilo výrazné zlepšení a teprve po půl roce se ukázal nos jako výrazně lepší dýchací orgán.
V průměru, jak uvádí, si jednotliví sportovci zvykali na dýchání nosem tři až deset týdnů. Takže mějte trpělivost, ovoce to rozhodně přinese.
Pokud se rozhodnete praktikovat postupy tréninku podle tohoto programu, připravte se na to, že v prvních týdnech je nutné snížit tréninkové dávky na polovinu. Jestliže pár týdnů přibrzdíte, brzy se dostanete na stejnou úroveň a dostatek kyslíku vám zajistí pohodlné dýchání nosem. Hranice vašich možností se výrazně posunou. Začátek tréninkového období je pro to jako dělaný.
Ti, co chtějí znát a chápat
Dýchání je důležité i z jiného důvodu. V mnoha kulturách je dech spojován se silou života a naprosto oprávněně. Řecké slovo pro dech, pneuma, znamená také „duše" nebo „duch“. V Číně se energie života nazývá čch, v Japonsku ki a v Indii prána. I když existence prány nebyla dosud vědecky prokázána, její účinky jsou dobře známy.
Prána tělo a mysl spojuje. Prána, síla života, vstupuje do těla prostřednictvím kyslíku, vody a jídla. Proto jsou čistá voda, čerstvé potraviny, společně s dechem základem zdraví a života vůbec!
Když dýcháte nosem, prána vstupuje do nosní dutiny. Vzduch je připravován na vstup do plic a prána vstupuje přímo do mozku čichovým nervem, který vede informace o čichových vjemech. První zastávka je tedy v mozku, jenž v bdělém stavu řídí činnost všech částí těla.
Při dýchání ústy se prána dostává spolu se vzduchem do plic. Potom putuje tělem, ale do mozku se nedostane.
Je-li účelem cvičení zdokonalit koordinaci těla a mysli, neměla by prána vstupovat do těla přes mozek?
Správné bránicové dýchání nosem roli prány zdůrazňuje, neboť síla života vstupuje do mozkových center, do spodních plicních laloků i do krevního oběhu.
Když prána co nejúčinněji proudí tělem, dostáváme se do stavu přirozené euforie.
Chcete důkaz? Tady je.
Charlie Morenus, kterému bylo době, kdy toto psal, 55 let, to popsal takto: Normálně běhám pět až sedm kilometrů denně. Běžím stále stejnou rychlostí a na kilometr potřebuji 5 minut. Obvykle již na konci prvních 500 metrů jsem přemýšlel, jak se mi podaří běh dokončit. Teď už vím, že jsem měl hned na začátku svého běhu kyslíkový dluh. Jistě si dokážete představit, jak jsem trpěl, ale protože jsem ze staré školy, vždy jsem plánovaný úsek dokončil.
Když jsem se začal řídit zásadami tohoto způsobu tréninku, všechno se změnilo. Bez potíží jsem se dostal do správného tempa a přitom dýchal nosem. Po 750 metrech jsem měl pocit takové euforie jako nikdy předtím. Bylo mi tak skvěle, že jsem dlouhé úseky běžel se zavřenýma očima! Naštěstí je park dost veliký. Pokračovalo to ještě přes tři kilometry. Když jsem doběhl, poprvé jsem se necítil vůbec unavený.
Když s technikou dýchání nosem začínáte, nejspíš při závěrečném finiši budete muset otevřít ústa. Pokud se to přihodí v závěru, nebo při výběhu kopce, nic se neděje, nijak to nezmenší váš požitek z výkonu a dokonce to ani celý trénink neznehodnotí.
Účinnost dýchání nejlépe zjistíte porovnáním své výkonnosti před začátkem programu a poté, když už několik týdnů trénuje s využitím této techniky. Jestliže stále ještě nedosahujete předchozích výkonů, nic se neděje, prostě pokračujte, někomu to trvá déle, někomu kratší dobu. Většinou ti, co mají menší trpělivost, čekají na úspěch déle, to platí jak při učení se dýchání nosem, tak v životě obecně.
I když se tomu nechce věřit, dýchání nosem je nejlepší způsob, jak zlepšit jeho průchodnost. Po počátečních obtížích se nos uvolní a do plic a do těla bude proudit kyslík. Když se nos ucpe, v žádném případě jej nepřestávejte používat. Věřte, že jen trpělivost růže přináší a vy nejste žádné rychlokvašky.
Dýchací potíže, při nichž nádech a výdech trvá dlouho, vás možná donutí občas si přidýchnout ústy, nos se však časem uvolní a umožní vám optimální respiraci.
Dýchání nosem je nejlepší za každé situace. Když nemůžete dosáhnout svých cílů tak rychle, jak si představujete, je lepší cíle přizpůsobit situaci, rozhodně se jich nevzdávat!
Méně je více. Udržení dobré kondice a zlepšení vaší výkonnosti přestane být obtížné a začne být opět hrou.
Když vás zaskočí rýma, není to drama
Jestliže vám začne znemožňovat dýchání nosem rýma, vyzkoušejte toto: ráno, večer, prostě před tréninkovou fází si šňupněte trochu sezamu. Kousek vaty namočte do sezamového oleje, navlhčete si jím vnitřek nosu a snažte se olej nasát co nejdál. Sezamový olej je dobrý pro všechny typy, ale čistým Pittám (co to je Pitta, Váta, Kapha si řekneme později), bude možná lépe vyhovovat kokosový olej, který má chladivé účinky.
Už jsme se naučili správně pozdravit slunce a správně dýchat nosem, nyní přichází to nejlehčí, naučit se odhadnout správné úsilí (správnou intenzitu), v níž máte trénovat.
I dobré věci ve velkém množství škodí (třeba spousta dortů). Příliš velký objem tréninku, příliš velká intenzita, nevedou nejrychleji k cíli, spíše působí problémy, naopak správný rozsah tréninku vás jich zbaví!
Vložit komentář
Dobrý deň.
Potvrdzujem pravdivosť článku.Dýchanie nosom praktikujem dávno avidím pozitíva.Navyše pri mínusových teplotách nemám problém praktikovať intervalový tréning.
No Miloši, musím říct, že každý váš článek mě vrací do hry s novou motivací. Měl jsem zlomený nos, jednu nosní dírku mám neprůchodnou a dýchání nosem při běhu jsem zkoušel několikrát, leč neúspěšně. Teď, po přečtení článku, do toho jdu zase a výsledek bude úplně jiný. Díky...
