Už zase v poklusu
Ještě jsem nestačila ani vymyslet novoroční předsevzetí a ani ten Godot nepřišel (ale on prej nakonec nepřijde nikdy :)) a už jsem zase v plné polní polykala první kilometry své nové běžecké sezóny.
A začalo to tak nevinně: s rychle se blížícím koncem roku jsem zjistila, že (jako každý rok) opět nemám vyčerpané body ve firemním benefitním programu. Kolegyně mě inspirovala k investování větší částí bodíků do oblasti nazvané Wellness a relaxace, kde se za ně necháme masírovat, polévat vonnými oleji a obkládat horkými lávovými kameny. No a když jsem zabrousila do kolonky Sport, vyběhlo na mě fitko hotelu Imperiál, ve kterém – jak jsem slyšela – jsou dokonce dva běžecké pásy! Nikdy jsem tam nebyla, bylo 30.12. a bylo vymalováno – jdeme to zkusit! A tak mi vlastně ještě v roce starém začal můj nový (doufejme) běžecký rok.
M jel se mnou a po pětiminutovém rozchození jsem dala poměrně bezbolestných 25 minut na jednom z pásů. Trošku pitomě jsem si nevzala k ruce vodu a měla jsem žízeň, ale M stejně rozhodl, že pro začátek ta půlhodinka stačí, tak jsem si šla ještě protáhnout záda na kladku a spokojeně skončila ve sprše s novým „vánočním“ sprcháčem aniďas (adidas) :). Bylo mi báječně, i když jsem si ještě v tu chvíli příliš neuvědomila, že kola se zase roztáčejí – rozuměj – leháro skončilo.
Na Silvestra jsem vcelku bezstarostně obětovala zbytek bodů na permici s tím, že jí můžu čerpat ve fitku nebo na aerobiku a trochu udiveně absorbovala informaci od chlápka ve fitku, že začít můžu třeba hned 2.1. Ha, ha, to by se mi tak chtělo! To jsem ovšem netušila, že hned 1.1. absolvuji s přáteli čtyřhodinovou vydatnou procházku zasněženou přírodou a 3.1. mě M vytáhne na první novoroční běh venku. No, upřímně, docela cítím tu několikaměsíční přestávku. A kdyby jenom to. Možná ještě více cítím těch několik kg, které sebou od podzimka vláčím na nohách, zadku, bříšku … No fuj! Nějak jsem s přestávkami zvládla svou obvyklou „krátkou“ (4,5 km), kterou jsem v létě běhala už jen tak ze srandy, při nedostatku času, nebo při intervalovém tréninku. Dnes jsem jí měla jako „dlouhý běh“. Ale nechť! Tak jako tak konečně začala běžecká sezóna, která jak pevně doufám, povede letos alespoň k půlmaratonu. Panbu se mnou a M pryč :).
Jakej půlmaraton? Cha! Se bude divit :))))))) ...
PS. Jo, a dnes jsem dostala od M svůj PRVNÍ tréninkový plán!!! Tak to už je asi fakt vážný … :)
Vložit komentář
Dano, jaký půlmaraton? Já pevně věřím, že spolu poběžíme maraton :-))
Ahoj Dani:)) tak ti držím palce a hlavně vydrž!!! :))
