Jídlo, stravování. Podle jídla poznáme co jsme
Čím se nakrmíš, je jedno, hlavně aby ti to dodalo energii pro život, byl jsi spokojený, klidný a šťastný. Ideální by bylo, kdyby šlo zajistit, aby všechny bylo možno nakrmit tak, že budou sytí a spokojení a dosíci toho podle jednoho mustru, třeba jako když se dřív vykrmovaly husy šiškami. Myslím si, že by se to ani jednomu z nás nelíbilo, ale možná jo, kdybychom seděli na klíně krásné pastýřce a ta nás hladila po volátku, aby nám to tam dobře sklouzlo. Teda pánům by se to určitě líbilo, paním už méně, ty by musel krmit ztepilý pastýř:-).
Tento článek vyšel na Běžecké škole 20.7.2016
Naštěstí, člověk je tvor natolik výjimečný, že toto nelze. A je to tak dobře. Vezměte si, že by na světě byli jen samí modroocí blonďáci nebo modrooké blondýny, brrr:-). To, jak vypadáme, je jedna věc, druhá je čím se zabýváme, ten peče housky, ona kadeří naše vlásky, ten kuje okuje, tamta pikle, jiný si myslí, že dřímá ve svých rukou otěže světa, jiná s námi cvičí – teď mám na mysli cvičitelku tance ve fitku či jinde:-), prostě svět člověka je světem pestrým, a tomu odpovídá i jeho stravování. Nejen co do skladby v důsledku výdeje energie, ale také co do skladby vzhledem k místu, kde žije, zeměpisné šířce či délce. Kolem a kolem, je toho spousta, co má vliv na to, co jíme, co bychom měli jíst a také, jak, co a kdy bychom měli pít. Pan Roger J. Williams z Texaské univerzity v Austinu toto vše shrnul do pojmu „Biochemická individualita“.
Takže milý, milá biologická individualito, věc se má tak, že co člověk, to jiný výdej energie, to jiný typ pohybu, tudíž zaměstnávání jiných svalových skupin, také jiná potřeba doplňování energie – jiný metabolismus, jiný jídelníček. Tak když si to tak promítnu, kromě toho, že by každý z nás měl mít svého trenéra, psychoanalytika, manžela/ku, milence/ku, lékaře, kadeřnici či holiče, měl by mít i svého výživového poradce a měl by se stravovat jinak než jeho druh, družka, soudruh, soudružka:-). Už se nedivím, že je na světě tolik válek, když jsme tak rozdílní a většina by chtěla, aby se TI DRUZÍ přizpůsobili jim a nevědí, že to nejde, protože každý z nás je biologickou individualitou! Asi bychom měli založit světostranu „Strana biologických individualit“, řídit se svými vlastními přirozenými instinkty, které nám říkají, co je pro nás dobré, a měli bychom méně naslouchat těm, kdo jsou schopni poskytnout zaručené rady na všechno, ale pak zjistíte, že nejsou schopni poradit ani sobě. Nebo možná sobě poradit schopni jsou, ale protože vědí, že jejich rady jsou natolik vykonstruované, že není možné se podle nich řídit, tak nepoznají, kdy kápli na to pravé a kdy je to jen další KEC.
Tři základní faktory stravování
Někdo radši maso, jiný palačinky, někdo oboje
Rodinný původ a genetické dědictví – to, do čeho jsme se narodili a co si neseme ve své genetické výbavě. Velmi často začínají naše problémy s váhou, které mohou vést až ke zdravotním problémům tím, že naši rodiče a prarodiče byli vychováni stravovat se určitým způsobem a myslí si, že i pro jejich děti a vnoučata bude tento způsob nejlepší. Neuvědomují si, že doba se jaksi změnila. Děti už mají daleko méně možností spálit, co jim naloží do dížky, a tak to pak řeší různě odtučňovanými, méně kaloricky vydatnými potravinami. A když je dítě odmítá, tak je prostě nevděčník a co že by oni za to dali, kdyby to měli, a tak vyvolávají v dítěti stres a pocit viny. Dítě se přizpůsobí a už se to veze. Nejhorší na tom je, že člověk vyroste a stejné zvyky – donucovací prostředky si odnese i do svého dalšího života, a tak je velmi nesnadné z tohoto začarovaného kruhu vystoupit.
Neznásilňujte sebe ani jiné tím, co vy považujete za vhodné, že by druzí měli jíst, jak by se měli stravovat, nechte každému možnost vybrat si i ve stravování svou cestu. Možná se vám do rodiny narodil vegetarián, protože i pro vás je tenhle způsob stravování nejlepší. Nezůstávejte u starých pořádků – zvyklostí, vždyť všechno v životě se mění, vyvíjí i způsob stravování. Nezapomínejte ale na to, že stále platí, že byste měli denně přijímat tři hlavní jídla
- snídani
- oběd
- večeři
Snídaně nastartovává váš metabolismus a dodává vám energii, kterou budete napájeni celý den.
Oběd je možnost se uprostřed dne na chvíli zastavit, doplnit zdroje energie a připravit se na příjemné prožití druhé půlky dne.
Večeře je chvilka na posezení s přáteli či rodinou, sdělit si, co se nám během dne přihodilo, zanalyzovat společně, co se povedlo, co se nepovedlo a udělat si v tom pořádek. Pokud jde o jídlo, tak by mělo být takové, aby nás energeticky moc nevyčerpalo, nebylo těžké a zároveň posloužilo k tomu, že se naše tělo bude moci v noci vyčistit, abychom nový den mohli začít dobrým vyprázdněním a prosti všeho, co by nás mohlo tížit jak v žaludku, tak ve střevech, i v mysli.
Krevní skupiny
Již Hippokrates, který je často nazýván otcem medicíny (od toho Hippokratova přísaha lékařů), rozděloval lidi podle vlastností jejich krve a podle barvy žluči. Nemalou pozornost také věnoval tělesné konstituci. Problém současného světa je, že se žene stále za něčím novým a zapomíná na to staré, co objevili naši dávní předci.
Metabolický typ
Oháníme se jejich jmény, ale už jsme dávno zapomněli, čím tento svět obohatili. Používáme je jen jako zástěrky, pro naše vlastní zviditelnění. Když jsme u těch významných předků, tak římský filosof Lukretius prohlásil: „Co je pro jednoho potravou, může být pro druhého prudkým jedem“. A tak se zase v kruhu vracíme k biochemické individualitě. Ale abych nechodil stále do tak daleké minulosti, v roce 1977 prohlásil slavný biochemik Roger Williams: „Biologická individualita nám říká, že každý máme jinou tělesnou chemii. Dva lidé, zhruba o stejné váze a výšce, mají přibližně stejný metabolismus, ovšem chemické reakce, které se v jejich těle odehrávají, mohou být odlišné. Některé reakce v těle jednoho člověka probíhají desetkrát rychleji než v těle druhého. Proto jsou odlišné i naše požadavky na výživu.“
To ale není všechno. Dalším aspektem, který musíme brát v úvahu, je VÝDEJ ENERGIE.
Výdej energie
Většina odborníků na výživu, většina programů správného způsobu stravování se zabývá příjmem potravy. Je to přirozené, málo komu se chce zbavovat, čeho těžce nabyl. A co je výdej energie? Zbavování se těžce nabytého „chleba" – potravy. Přeci se jí nebudu tak zbůhdarma zbavovat, když mě stálo tolik úsilí ji získat. Ano, máte pravdu, z filozofického hlediska je to problém. Na to je ale jediná odpověď. Když se nechcete hýbat, tak omezte příjem!
Vložit komentář
Já bych osobně dal přednost ve vývoji člověka bez přijímání potravy a bohužel vyměšování !
Kdybychom mohli dobíjet energii třeba ze slunce.
Milosi, ja tvoje clanky zkratka zboznuju:)))) Moooc krasne poucne:))))
