Prázdninová zamýšlení – okurková a antilopí dieta
Prázdniny sice začínají až za 14 dní, ale běžec, byť žije převážně přítomným okamžikem, také myslí dopředu. A tak na Běžecké škole budeme od nynějška až do konce prázdnin přinášet Prázdninová zamýšlení, které budou takovým vážně nevážným nahozením problémů, které nás zajímají, kterým ve svých životech věnujeme hodně pozornosti, které nás nenechávají klidnými, ale jimž v konečném důsledku často nedopřáváme takového sluchu, jak bychom chtěli, či jak by si zasluhovaly.
Obsah [skrýt]
Dnešní, první, zamýšlení bude věnováno jídlu. Už dlouho jsme totiž na Běžecké škole jídlu pozornost nevěnovali, a tak si jídlo o to přímo říká. Nebudeme se ale věnovat jídlu tak, jak je to běžné, řekl bych, že to bude velmi neběžné a provokativní, ale abych to moc nerozkecával, tak půjdu rovnou do jámy lvové. A to doslova.
Okurková dieta (jak také jinak v okurkové sezóně)
S Danou nám nějak z ničeho nic vpadlo do hovoru slovo „DIETA“. Jejich vhodnost, účinnost, prospěšnost. Každý ví, že slovo dieta u mě vyvolává kopřivku a to z jednoduchého důvodu – a sice že to je berlička pro ty, co chtějí mít zas všechno vyřešeno hned, aniž by museli nějak moc přemýšlet, změnit své návyky nebo dokonce něco dělat. Prostě tady někdo píše, jak mu tahle „okurková" dieta pomohla, jak mu změnila život a úplně mu stačilo, když ke snídani, dopolední svačině, obědu, odpolední svačině a k večeři snědl jednu okurku. Přičemž vůbec netrpěl hladem, byl dostatečně zavodněný, takže ani nemusel pít a kila šla dolů jedna radost.
K článku je přilepená fotka před a po skončení okurkové diety. Na počátku ten chlápek kypí životem, tedy spíše překypuje, kdybyste ho pak potkali o několik týdnů později, určitě byste se ho lekli, vypadá sice hubený – taky kdo by po okurkách ztučněl, že? Ale taky vypadá, jako by nějaké té okurce z oka vypadl – je zelený a nějak tak divně zkroucený, jako ostatně okurky bývají.
Antilopí dieta
Antilopí dieta, tak to je úplně o něčem jiném. To potká jedna antilopa druhou a dají řeč na téma: Jak se uchovat při životě. Při tom je napadne, že nejlepší ze všeho by bylo přejít na masitou stravu, vždyť přece každá antilopa ví, že lev, jehož jsou antilopy častým cílem, žerou antilopy, tedy maso. A jestli tedy chtějí mít dostatek energie na to, aby lvům utekly, tak by měly zařadit do svého jídelníčku maso, bez toho že vyhynou.
Blbost, co? Jasně že je to blbost, copak se antilopa – rozený býložravec – může krmit masem? Vždyť by ji to zabilo ještě dřív, než by ji ulovil nějakej lev. Lidé držící diety se však chovají jako antilopy! Že tady jsem vedle jak ta jedle? Ale běžte, a běžte hodně daleko a taky o tom, co jsem tady nahodil za myšlenku, přemýšlejte a možná dojdete k závěru, že to zase taková blbost není.
Většina lidí, která se blíže zajímá o stravování, ví, že máme tři základní typy metabolismu: rychlé, pomalé a něco mezi. A pak samozřejmě spoustu smíšenin. Někomu skutečně vyhovuje vegetariánská strava, někomu veganská, ten má problémy po pozření jednoho, tamten zase něčeho jiného. To je v pořádku, tyto své individuální metabolické dispozice bychom měli ctít, měli bychom jim věnovat ve svých stravovacích zvycích pozornost, ale to neznamená, že to, co vyhovuje mně, bude vyhovovat druhému.
Člověk je nejpromiskuitnější tvor (ve smyslu mísení ras) a platí za to tím, že neví, co by jedl, jaké jídlo by měl jíst
Takže když chápeme, že z antilopy prostě masožravce neuděláme, tak zřejmě také pochopíme, že ze lva neuděláme býložravce. U lidí je to obdobné, žijeme v různých zeměpisných šířkách, v různých nadmořských výškách, jedni převážnou část roku dlí v zimě, druzí se zase smaží pod slunečními paprsky. Jedni jsou vystavováni většinu roku chladnu a vlhku, druzí zase suchu a horku. To vše po celá staletí ovlivňovalo lidský genotyp. Lidé v posledních stoletích již nemigrují z místa na místo jen na kontinentech, kde se narodili, kde žijí, ale ať dobrovolně či nedobrovolně se přesouvají po celé Zemi. Mísí se mezi sebou bílí, černí, žlutí, rudí. Mísí se mezi sebou všichni navzájem, to vše způsobuje stále nové a nové genotypy, to má samozřejmě také vliv na to, co komu z nás pak vyhovuje z hlediska stravování. A vy byste tohle chtěli všechno nacpat do pár škatulek a krmit veškeré lidstvo stejnými „amarouny“.
Amarouny bychom nejedli
Blbost, co? A co jiného jsou diety – jsou to ty krabičky s amarouny. Amarouny byste nejedli, ale na dietu se nechá nachytat řada z vás. Proč? Asi proto, že to někdo vyzkoušel, jemu to fungovalo, tak proč by to nemělo fungovat vám.
Nebude, tedy nebude to fungovat velké většině, právě proto, že jsme tak rozdílní, jsme totiž jediný živočišný druh, který se tak úspěšně mísí, zatímco antilopa zůstane stále antilopou a lev lvem a tudíž antilopy budou žrát pořád zelenou stravu a lvi maso. A já si tu pochutnám na chutném pstroužkovi, tu si dám papričku, kedlubinku, sýr, jitrničku…, prostě na co v danou chvíli dostanu chuť, protože já jsem všežravec. Jen si to nedám na kila, ale na deka, budu si vybírat ta nejlepší sousta, protože ta uspokojí všechny mé smysly. A pak si nazuju nějaké botky na běhání, nebo klidně vyběhnu bos, podle toho, jak to budu v danou chvíli cítit, podle toho, co budu v danou chvíli cítit, že je pro mě celého nejlepší.
Vložit komentář
Nebo "svalova dieta" – najim se tak, az se svalim...
antilopí dieta by mohla být docela účinná:
jíst trávu a běhat
jediná diata která funguje je bodová :)) Po té se dá přibrat opravdu spolehlivě :) Pro ty kterým tento starý pojem nic neříká tak to funguje tak že co vidim to zbodnu :))
