Technika překonávání přírodních překážek a jiné důležité rady pro běhání v přírodě
Jste připraveni překonávat strmé výběhy v kopcích, přeskakovat popadané stromy, překonávat vodní překážky? Ne? Pak si nastudujte následující rady a pokyny.
Tento článek vyšel na Běžecké škole 11.4.2012
Obsah [skrýt]
- Zapište si za uši dříve než vyběhnete
- Než se vydáte na běh do přírody
- Vězte, že i pohyb v přírodě má svá pravidla
- Buďte vidět
- Popadané stromy přes cestu
- Kam odkládat a jak
- Jak se chovat, pokud vám cestu zkříží divoké zvíře
- Kamenité a nerovné cesty
- Běh s nejlepším přítelem
- Výběh krpálu
- Předbíhání
- Sbíhání z kopce
- Běh ve skupině
- Správné držení těla – běžecký styl
- Překonávání vodních překážek
Zapište si za uši dříve než vyběhnete
Než se vydáte na běh do přírody
Rozhodně není od věci se za pomoci map, satelitních map a obrázků seznámit s terénem, do nějž se chystáte vyběhnout. Určitě si nezapomeňte vzít vodu, mobil, mapu nebo GPS a připravte se na rozmary počasí. Také je dobré si sebou vzít malou lékárničku, zápalky nebo zapalovač – člověk nikdy neví, kde skončí. A také nezapomeňte uvědomit někoho, kam se vydáváte, aby v případě, že se do určité doby neozvete nebo nevrátíte, po vás vyhlásil pátrání.
Vězte, že i pohyb v přírodě má svá pravidla
Turisté musí pustit jezdce na koni, ale jezdec na horském kole musí dát přednost turistům, jezdcům na koni i běžcům. Vy jako trailový běžec byste se měl chovat jako turista. Ti, co běží nebo jdou nahoru, mají přednost před těmi, kteří běží nebo jdou dolů.
Buďte vidět
Během lovecké sezóny na sobě noste něco výrazně barevného, třeba čepici nebo vestu, aby si vás případný lovec nespletl s lovenou zvěří. A nejen proto je třeba být viděn. Pestré oblečení ocení i ten, kdo se v přírodě ztratí nebo utrpí nějaké zranění, neboť bude vždy lépe vidět, než když bude splývat s okolní přírodou.
Popadané stromy přes cestu
Ocitnete-li se v situaci, že se vám do cesty postaví popadané stromy, pak samozřejmě ta nejschůdnější varianta je přelézt je, ale pokud se cítíte na to je přeskočit, pak si nejdříve zjistěte, co leží na druhé straně kmene, případně na kmen vyskočte a pak si teprve rozmyslete další postup.
Kam odkládat a jak
Měli byste si, pokud je to možné, vybrat takové místo, které leží alespoň 20 metrů od cesty a v jehož blízkosti není zdroj pitné vody. Ovšem v oranžové vestičce zajděte raději ještě trošku dále do lesa.
Jak se chovat, pokud vám cestu zkříží divoké zvíře
Držte se zpátky. Dejte sobě i zvířeti čas, aby mělo možnost utéct a necítilo se ohroženo. Například had útočí jen tehdy, když se cítí ohrožen. Když se zvíře nehýbe, obejděte ho velkým obloukem.
Kamenité a nerovné cesty
Běžíte-li po kamenité nebo extrémně nerovné cestě, snažte již dopředu vyhledávat očima místo pro svůj další krok, nebo pro několik kroků dopředu. I placatý kámen, který vypadá dobře, by mohl být nestabilní.
Běh s nejlepším přítelem
Běháte-li se svým psem, dodržujte pravidla. Na mnohých cestách je povinné mít psa na vodítku anebo vás musí poslechnout na slovo. Také nezapomeňte uklidit exkrementy svého miláčka, minimálně tedy pokud je položí na cestu.
Výběh krpálu
Při všech stoupáních, u nichž zjistíte, že se dopředu můžete rychleji pohybovat chůzí, tak do chůze přejděte. Šetří vám to energii bez toho, že byste ztráceli čas a i opravdoví trailoví profíci takovéto kopce chodí. Navíc vám ušetřené síly pomohou poté, co dosáhnete vrcholu, buď k bezpečnějšímu seběhu (nohy se vám nebudou vysílením klepat), nebo k rychlejšímu pokračování dál.
Předbíhání
Pokud někoho dobíháte a předbíháte, snažte se na sebe dopředu upozornit, abyste jej nevyděsili k smrti. Doporučuji lehké zakašlání, pozdrav a samozřejmě následné poděkování.
Sbíhání z kopce
Zůstaňte ve stejném náklonu, jako když běžíte po rovině nebo do kopce, rozhodně se nepředklánějte ani nezaklánějte. Snažte se využívat při dopadu co největší plochu chodidla. Když sbíháte dolů, je nebezpečné, když dopadnete plnou vahou na kámen, ale pokud je cesta opravdu hodně příkrá, snažte se velké kameny využívat jako schody. I zde platí, co bylo napsáno u běhu po kamenité a nerovné cestě – mít oči na stopkách a číst si cestu dopředu.
Běh ve skupině
Běží-li vás více, pak byste se měli dopředu domluvit.
- „Poběžíme společně" znamená – poběžíme pohromadě!
- „Poběžíme společně v osobním tempu" znamená – sejdeme se na předem domluveném místě na cestě.
- „Poběžíme každý sám" znamená, že poběžíte každý svým tempem a opět se sejdete až na konci trasy.
Správné držení těla – běžecký styl
V terénu hraje správné držení těla, správný běžecký styl, velmi důležitou roli, důležitější, než při běhu po silnici nebo rovném povrchu.
Základem jsou uvolněná ramena, ruce v lokti svírající úhel 90 stupňů a nohy – chodidla dopadající pod pánev (pod vaše těžiště).
Když začne být terén náročnější a složitější, přizpůsobte mu i svůj běžecký styl a to následovně: zkraťte kroky, kratší kroky vám pomůžou držet těžiště (hlavu a trup zpříma), i když budete muset na cestě překonávat náročné překážky. Ruce můžete trošku zvednout (na plocho) a použít je k vybalancování nerovností (jako křídla), stále však mějte uvolněná ramena i ruce. Ani v tomto případě by nemělo být ve vašem pohybu nic křečovitého. Nemějte upřený pohled na zem, ale snažte se číst dopředu svou cestu.
Překonávání vodních překážek
Malý potůček – přeskočte ho!
Větší potok – zkuste vyhledat přirozený přechod (kameny, kmeny, větve, písečné ostrůvky)
Řeka – zkuste ji překonat na nejklidnějším místě (brodě).
Pěnové korunky na hladině signalizují, že pod hladinou je kámen. Při silném proudu můžete použít větev jako hůl, o níž se můžete opřít. Pokud je vody hodně a proud natolik prudký, že vás strhne, doporučuje se pro záchranu využívat kombinaci tzv. pasivního a aktivního plavání:
- Pasivní plavání v divoké vodě vypadá tak, že má dotyčný polohu na zádech. Plavec má lehce pokrčené nohy před sebou (připravené na náraz), roztažené ruce korigují směr, je možno plavat znak (obě ruce plavou současně) – zpomalí to rychlost a tělo je lépe řiditelné.
- Druhý způsob, aktivní plavání, znamená plavání kraulem (intenzivní pohyb vpřed), případné válení sudů (boční pohyb plavce).
Přestože jsme dnes skončili u plavání, stále je to o trailovém běhu, takže ať vám nohy slouží, dech se dlouží a doběhnete vždy vybraného cíle.
Na závěr bych chtěl poděkovat autorovi obrázků Petru Slezákovi, bez jehož invence by tento článek měl jen poloviční vypovídající hodnotu.
A tady můžete vidět běhání v terénu v akci
Vložit komentář
K poznámce Zdeňka (ty kamaráde jeden!:-)): když jsme připravovali s Milošem tenhle článek, dostala jsem chuť proběhnout se také mimo silnice. První den výběh super, druhý den jsem zakopla o kořen, který pod listím nebyl vidět (i když jsem jasně viděla, že se na tom místě přerazil i Miloš), nevybrala jsem to a řízla sebou. Natáhla/natrhla? jsem si úpon stehenního svalu, celé zadní stehno v křeči – a komu se něco takového stalo, ví, jaká je to bolest. Myslela jsem, že už se nikdy nezvednu. Nakonec jsem se s Milošovou pomocí postavila na nohy a srdnatě se doplazila domů. Ale jak si člověk má dát bacha na překážky, které NEJSOU VIDĚT???:-).
U toho predbihani jsem uplne vyprskla :) Presne se mi to stalo..mijel me chlap a ja mela infarkt..:)))
Odkud jste prosím čerpali pravidla pro pohyb v přírodě, myslím tím ty o tom, kdo má v jakém směru přednost atp.? Zdá se, že bych se potřeboval ohledně těchto úzů v českých zeměpisných šířkách dovzdělat. Díky
Vy jste teda dvojka! Připravit takové veselé a přitom poučné čtení, když se k vůli žebra nemůžu smát a k vůli sádře ne noze ani přeskakovat ani plavat!
Děkuji za pokyny. Mám se tedy řídit podle těchto rad? Zvolit popsané techniky a fígle? A bude výsledek tohoto treninku odpovídat tomu, jak dopadla Dana? A bude to ideální do duryňského lesa?
