logotype Archiv - Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

LEKCE Z JOGGINGU 32

Běhání na páse mohu vřele doporučit – všem, kteří vyfasovali měsíc domácího vězení.

Naprostá většina nemocí si pečlivě vybírá, koho, kdy a proč poctí svou návštěvou.
Mám rád lidi, kteří si nosí svoji vodu – přijde mi, že se na ně můžu mnohem víc spolehnout.
Maraton vás rozloží na prvočinitele – dozvíte se naprosto přesně, z jakého jste materiálu.
Kdykoli mi smrt dýchne na záda, zeptám se: TY JEŠTĚ ŽIJEŠ?
Moderní fyzika se chlubí: PŘEKONALI JSME RYCHLOST SVĚTLA!… No nevím – myslím, že jenom blbec chce být rychlejší než světlo a řítit se do tmy.
Odborníci České psychiatrické společnosti se shodují, že při chmurách, které člověk může zvládnout sám, nejlépe pomáhá fyzická aktivita, například jít si zaběhat. Povzbuzující účinky prý mívá i čokoláda. Takže pokud nechcete patřit mezi třetinu české populace, která trpí duševními nemocemi, dejte si každodenně jogging s čokoládou! :)
Podle disidenta Ivana Martina Jirouse se v totalitním režimu lidé dělili do dvou kategorií – na ty, kteří umí sedět, a na ty, kteří to neumí. Dnes vede dělicí čára mezi těmi, kteří se dovedou hýbat a těmi, kteří se to zatím nenaučili.
Běhání po lesních cestách za ranní tmy mě naučilo soustředění – když vidíte pár metrů před sebe, nic vás nerozptyluje.
Ano, můžeme běhat pro běhání samotné (říká se tomu jogging), ale pak nesmíme nadávat, že běháme dokola a nikam pořádně jsme nedoběhli, říká ekonom Tomáš Sedláček. Zajímavá otázka. Kam vlastně běží jogger, když ne do cíle? Je na cestě k sobě. Ekonomicky to samozřejmě nedává žádný velký smysl, zato psychologicky a duchovně je to nesmírně užitečné.