Pitný režim – díl 1. – Kolik bychom toho měli za den vypít
Oplodněné vajíčko, z něhož se časem zrodí takový člověk, jako jste vy nebo já, je tvořeno z 96 % vodou. Právě narozené dítě je z 80 % voda. S tím, jak dospíváme do dospělosti, obsah vody v našem těle mírně klesá, ale i tak stále jsme ze 70 % voda.
O tom, kolik toho vypít za den, čeho a proč, se popsaly stohy papírů, přesto je to jedno z témat, o němž se dá psát stále znovu a znovu a vždy bude mít řadu čtenářů. Proč nás tento problém tak trápí, nebo trápí, spíš by bylo asi vhodnější použít termín – proč nás pitný režim stále tak zajímá?
Možná je to proto, že sice pijeme rádi, pijeme dost, ale většinou ne to, co bychom měli.
Kolik bychom toho měli za den vypít?
Při běžné teplotě, to je do nějakých 18 stupňů, bychom měli vypít 0,5 litru (maximálně ale 0,7 litru) na každých (i načatých) 15 kg naší hmotnosti. To znamená, že takový 60 kilový člověk by měl vypít 60 : 15 = 4,0 x 0,5 = 2 litry.
V případě, že běžíte či provádíte jakoukoliv jinou fyzickou aktivitu, při níž něco vypotíte, byste měli doplnit na každý 1 kilogram úbytku váhy 1 litr tekutin.
Kdy bychom měli pít?
Ráno – na lačno – 0,3 – 0,8 litru (podle hmotnosti)
Mezi hlavními jídly (těmi jsou míněny – snídaně, oběd, večeře)
Nejméně během jídla
- odvykněte si zapíjet jídlo tekutinou – sliny jsou na trávení a pro sliznici důležitější než cola či pivo
- každé sousto dobře rozžvýkejte
- pokud máte po jídle žízeň, napijte se, ale nevypijte najednou mnoho, doporučuje se maximálně 2 dl tekutin – už víte proč se v dobrých restauracích podává nealkoholické pivo či nealkoholické nápoje ve třetinkách? :).
Před spaním – ne však moc – abyste nemuseli v noci běhat – v noci je lépe spát, trénink si nechte na den :), není však dobré jít spát žíznivý, v noci totiž hodně vody vypotíme a vydýcháme.
Voda a my
S menší nadsázkou by se dalo klidně říci, že člověk, ale vlastně každý živočich – přestaňme se konečně povyšovat a vraťme se ne na stromy, ale zpět mezi ostatní živáčky :), je VODA a něco málo k tomu. Ve vodě jsme byli zrozeni – život vznikl před miliardami let z vody, my jsme se narodili též z vody – té plodové a jak nám v ní bylo dobře, nikomu z nás se z ní nechtělo, bylo v ní teplo a nikdo nás neohrožoval tvrdými lokty. Pozůstatkem toho je, že 91 % naší krve je voda, 70 % vody obsahují naše svaly, trávicí šťávy, vodu máme ve všech orgánech (náš mozek je tvořen z 90 % vodou!), a i kosti, kde bychom to nejméně čekali, jí obsahují celých 25 %. Není proto asi divu, že aby příroda naplnila potřeby stále se množícího lidstva, musí rozpouštět stále více a více horských a arktických resp. antarktických ledovců!
Proč jsme tak nacucaní?
Voda je tím nejvhodnějším prostředím a prostředkem (i dopravním) pro všechny děje, které v našem těle probíhají. Bez vody bychom si s odpuštěním ani neprdli :). Voda si námi proudí a tím vytváří vhodné – tekuté prostředí pro veškerý metabolismus buněk a těla.
Všechny chemické reakce, jejichž výsledkem je, že chodíme, běháme, pijeme, jíme, dýcháme, myslíme, spíme, sníme, píšeme či čteme, probíhají ve vodním prostředí. Těch reakcí, na nichž se voda v těle podílí, je prý více jak sto tisíc. Úctyhodné, co taková „obyčejná“ voda dokáže!
Voda přináší kyslík a živiny k buňkám a ona je také „popelářem“, který se postará, aby všechno smetí z buněk a našeho těla odešlo.
Voda nám také pomáhá udržovat tělesnou teplotu – pocením. Vylučováním potu se spotřebovává tepelná energie, kterou naše tělo vytvořilo, a která by způsobila, kdyby zůstala uvnitř, že se přehřejeme, naše reaktory se vypálí a nám nezbude než se uložit k věčnému spánku.
Když máte žízeň – lokněte si – průtok vody od úst k ústí :)
Každý doušek tekutiny, který polkneme, se dostane do žaludku. Pokud jsme předtím jedli, tekutina naředí trávicí šťávy a musí se protlačit skrze natrávenou šlichtu dále. Tím sebou strhává do střeva i část dosud nestrávené potravy. To bývá velmi často příčinou trávicích obtíží.
Ve střevě se voda, obsažená v tekutině, vstřebá přes sliznici střeva do krve a tím se stává její součástí. Když tekutina obsahuje příliš mnoho přísad – cukry, soli – minerály, barviva, ečka apod.), vstřebává se pomaleji. Prostě tyto přísady jí do krve nepustí. To má pak za následek to, že i když máme pocit, že jsme vypili rybník, stále máme žízeň.
Voda, které se podařilo projít až do krve, slouží jako prostředí pro chemické reakce – málo vody v krvi chemické reakce brzdí.
Voda v krvi slouží jako transportní prostředek pro mnohé látky a podílí se i na tvorbě správného prostředí uvnitř buněk. To, co vypijeme, se stává naším nejvnitřnějším prostředím, a proto je tak důležité to, co a kolik toho vypijeme.
Žízeň – obrana těla proti vysušení
Bez jídla jsme schopni přežít 2 měsíce, bez vody jen 2 – 4 dny, proto máme proti nedostatku vody vybudován ochranný systém – jeho čidla jsou rozmístěna po celém těle. Čidla jsou malými laboratořemi, v nichž neustále probíhá rozbor naší krve a tekutiny v buňkách (cytoplazma). Jakmile zjistí, že je v těle vody nedostatek, odešlou zprávu do mozku a ten spustí poplach – dostaneme žízeň. No a my se pak začneme shánět po něčem k pití.
Vložit komentář
Dotaz byl na Miloše, ale dovolím si poznámku : Ona je kohoutková voda a kohoutková voda. Záleží na lokalitě v republice.
A konkrétně v Plzni zatím úplně OK není. Dokonce zde musely být zmírněny celostátní limity některých znečišťujících látek ...
Také mně to překvapilo, ale je to tak.
Ahoj Miloši.Chci se zeptat, zda pít vodu kohoutkovou, nebo je lepší jí prohnat uhlíkovým filtrem ve filtrační konvici? Dík Lenka Plzeň
Ahoj Miloši,
přečetl jsem si tvůj další článek o pitném režimu. Vidím že jde o 1 díl. Měl bych na tebe jendu prosbu možná námět na jeden z dalších dílů. Přečetl jsem si v Tvém článku o tom jak tekutiny ve které jsou obsaženy cukry, soli – minerály, barviva, ečka apod. se vstřebávají přes sliznici do krve pomaleji a jde mi o to jestli by jsi mohl vytvořit seznam nápojů (pivo, čaje – zelené, černé, limonády, káva, energy drink, mléko atd.) a jejich kladný a záporný dopad na naše tělo a jak nám jednotlivé nápoje pomáhají či škody při sportu a hlavně v běhu :-) Díky.
Dobrý den pane Miloši, článků kolik vody bylo napsáno mraky, ale s takto vysvětlující a vyčerpávající jsem se ještě nepotkala, dík, musím pít více safra :)
Ahoj Miloši,
přečetl jsem si tento článek a souhlasím s tím,že na podobná témata už byly spotřebovány stohy papíru.Chápu, že to tak asi musí být, ale jedna věc mi stále není jasná. Naše tělo je poměrně dokonalý mechanismus a dovede se nejen bránit ale i předvídat, že mu něco hrozí.Pokud nebudu jíst, tak nejprve začnu na něco dostávat chuť.Tím jsem varován, že dochází potrava, ale ještě se nic neděje.Pokud se nanajím, tak dostanu hlad. To je již vážnější varování, ale stále se vlastně ještě nic moc neděje. Potom dostanu křeče z hladu a to se již samozřejmě něco děje, ale až po dvou varováních.Vypít 2,5 až 3 litry vody je pro mne práce na celý den.Stále musím s sebou tahat láhev a vlastně pít tehdy, když se mi vůbec nechce a piju vlastně proti své vůli. A navíc mám pocit, že mám v břiše rybník a je mi i trochu nevolno..Když piju jen tehdy, když mám žízeň – první varování – tak vypiju tak 1,5 l včetně polévek a je mi fajn. Tak jak to tedy vlastně je ?
Jirka
Jirko,
Ty při svých 25 kilech nemusíš pít prakticky vůbec :). Píšeš, že je ti fajn. Tak fajn a co tvoje tělo? To je taky v pohodě? Žádné zdravotní problémy, třeba s nedostatkem energie? Počkej si na další pokračování, zatím přemýšlej nad tím co bylo napsáno v prvním díle, možná po tom čtvrtém – závěrečném opravíš svůj názor a napíšeš nový komentář.
