Prázdninový deník učitelky po návratu z Krkonoš a po Ondřejově běhu
Jely jsme s Alenou – ne nadarmo Miss Sympatie letošního PIM WCH – na 5 dní do Pece pod Sněžkou.
Nezůstalo tam snad místo, kam naše noha nešlápla a jak Alena říkala, někde i několikrát.
Prochodily jsme okolí Pece křížem krážem, denně jsme vyrážely po snídani a vracely se před večeří, ochutnaly jsme mnoho kysel, zelňaček, zmrzlin a koláčů a jeden borůvkový knedlík přes celý talíř. Na poslední sladké položky jsem se specializovala především já. A to jsem ty prázdniny tak slibně začala... Hory si vyžádaly svou daň.
Na Sněžku jsme zaútočily hned první den z Obřího dolu a u Slezského domu jsme zaznamenaly zkušeným trénovaným okem skupinku v běžeckém oblečení u občerstvovačky, ze které se pak vyvrbilo jen pár vykutálených severních sousedů, kteří svůj oděv využili k občerstvení zadarmo. Občerstvovačka byla určená borcům, kteří si vyběhli z polské strany z Karpacze na Sněžku. Kdybychom o závodu věděly a chtěly si příchod na vrchol načasovat, takhle dokonale by se to nepovedlo.
Mohly jsme povzbuzovat a tleskat a na vrcholu i interviewovat několik doběhnuvších, kteří byli úplně v pohodě, když vyjdu doma 8 pater, jsem zchvácená podstatně víc. V cíli závodníci dostávali krásné medaile a ještě krásnější kusy buchty.
Další dny jsme obrazily Černou horu, hřebeny, hory, doly, Janské Lázně. Byla to nádhera všude.
Cestou zpět do Prahy jsme se domluvily, že vetujeme rozhodnutí o účasti na Ondřejově běhu následující den, ale to u mě změnil mail od běhací kamarádky J. B. (viď, Jano Bieblová:-)!) a navzdory počasí a lenosti jsem se zúčastnila.
Jako poslední jsem vybíhala a po celou dobu závodu jsem udržovala dostatečně velký odstup od předposlední závodnice a skutečně jsem jako poslední doběhla, dokonce měl pořadatel už sbalená fidlátka, protože nečekal, že by se z lesa po tak dlouhé době ještě někdo vynořil a to musím zmínit, že jsem si oproti loňsku zlepšila čas o 2 minuty! A to je silně motivující nejen pro další ročník.
Jen mám dneska pocit, že bych si potřebovala konečně odpočinout.
Vložit komentář
Ahoj a velká gratulace k tomu krásnému výsledku v Krčáku!
jj, Hani, ty nikdy nezklameš, už se těším jak budeme hodovat na Śumavském "běžeckém" – koláčovo, dortovo, zmrzlivovo, buchtovém – soustředění :)
