Život člověka na pomezí
Člověk je tvor žijící na pomezích. V prvním případě jde o pomezí mezi touhou být součástí Velkého celku a touhou být Tvůrcem. Ve druhém případě jde o život na hranicích. Ve třetím případě jde o život na pomezí společnosti, přičemž zde může být důvodem nepřizpůsobivost, snaha ovládat i snaha nebýt ovcí.
Tento článek vyšel na Běžecké škole 9.12.2012
Když se nad výše uvedeným zamyslíme, nutně nás musí napadnout: co se to má vlastně člověk ve svém životě naučit?
Není to TOLERANCE? – Tolerance jednoho k druhému, tolerance k veškerému životu na Zemi, tolerance k sobě samému?
Není to SPOLUPRÁCE? – Spolupráce s ostatními formami života na Zemi i ve Vesmíru? Spolupráce jednoho s druhým?
Není to SEBEOBĚTOVÁNÍ? – Obětování se pro něco, pro někoho?
Není to SEBEDÁVÁNÍ? – Dání sebe sama druhému – druhým?
Není to POCHOPENÍ a z něj pramenící MOUDROST? – Pochopení veškerého dění kolem nás?
Možná vás napadne ještě POROZUMĚNÍ. Ano, porozumění se určitě také musíme naučit, ale to už je skryto v pochopení, přičemž pochopit lze i bez zapojení rozumu, proto mu dávám přednost a stavím jej výše.
Odpovídat na výše položené otázky nebudu, ostatně je advent – čas, který chtě – nechtě vede člověka k tomu, usebrat se do sebe, přemýšlet o dění kolem sebe, o dění ve světě trošku jinak než v čase, kdy kolem něj život letí jako splašený kůň. Takže je to velmi vhodný čas, odpovědět si na tyto otázky sám.
Já jen předestřu, že osobně to nazírám tak, že celý náš život směřuje k tomu, abychom skrze toleranci, spolupráci, sebeobětování a sebedávání dospěli k pochopení a moudrosti…
A ještě se vrátím k životu na pomezí, kterému vděčím za mnohé, možná za vše, neboť život na pomezí mě naučil dívat se na život ze všech možných úhlů a také mě naučil, že nikdy se nedá zvítězit takovým bojem, kdy oba soupeři se snaží uštědřit si silnější ránu.
Ptáte se, od kdy žiji na pomezí? Odjakživa! A moc si to užívám, neboť mi to umožňuje mít oči všude – pravda, taky občas šlápnout do pěkného lejna:).
Vložit komentář
Ráda čtu Vaše články...jsou moudré
Když se člověk začne opravdu kolem sebe nezúčastněně dívat,začne vidět v širším kontextu a pochopí, že pravda je neuchopitelná, že život je ve stálé proměně a není důvod ztrácet čas plýtváním energie bojem, či vzdorem...radost ze života, ať už přináší cokoliv je tou esencí, která dává životu smyl
Děkuji za skvělý článek – pravdivé zamyšlení nejen v adventním čase :-)
Děkuju.... Ještě, že máme někoho na pomezí, aby nám ve vnitrozemí vysvětlil, jak to se životem vlastně je...
